Novákoviny

    Gregor Mendel se za svého života jako vědec velkého uznání nedočkal i přesto, že odhalil mechanismus díky kterému funguje Darwinova evoluční teorie. Teď by mohl mít radost: o originál rukopisu jeho přednášky se přetahuje mnišský řád augustiniánů, vzdálení příbuzní a český stát. Právní aspekt sporu jistě nejlépe posoudí odborníci, tím spíše, že nepůjde o právníky české. Z lidského hlediska je ale pozoruhodný náhlý zájem českých poslanců o historický spis. Vztah Čechů k Mendelovi totiž dost je rozpačitý - a nejen v 50. letech, kdy se o něm nesmělo mluvit vůbec. Ještě i roku 2005 v anketě Největší Čech tento patrně druhý nejvýznamnější biolog všech dob zaujal 54. místo hluboko pod Karlem Gotem, Jaromírem Jágrem a Danielem Landou. A do současné ankety 7 divů Česka nebyl pro jistotu nominovaný vůbec, přestože tu nechybí třeba vynálezce mikrovlnné trouby.... Důvod je nevyslovený, ale zřejmý: německá národnost - a není to jen případ Mendela, ale i Freuda a mnoha dalších, kteří (ať už si to přiznáme nebo ne) spoluvytvářeli duchovní i fyzickou tvář této země. Dobrá, k historickým mindrákům vůči Němcům (i těm, kteří s nacismem neměli nic společného) mohou být nějaké důvody a jejich překonání asi ještě chvíli potrvá. Ovšem nárokovat si za těchto okolností dědictví po zapřeném rodákovi je tak trochu trapné.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

    Trvale chladné počasí jen občas vystřídané několika málo teplejšími dny, a další povodňová série - tak zatím vypadá ta část roku, na níž jsme se těšili jako na nejteplejší. Dát nepříjemné počasí do souvislosti s aktivitou islandské sopky Eyjafjallajökull není tak těžké, ale ani odborníci nejsou v tomto ohledu jednotní.

    Strach z propršené dovolené u mnoha lidí vzbudila především meteoroložka Dagmar Honsová. Ta ve sdělovacích prostředcích už brzy po počátku erupce vystoupila s názorem, že množství sopečného materiálu vyvrženého do atmosféry stačí na to, aby léto bylo převážně chladné a deštivé - a zatím jí to spíš vychází. Přesto se jiní čeští vědci proti tomu ohradili: podle nich byl výbuch slabý a částečky sopečného materiálu nevystoupaly dost vysoko, aby mohly mít takový vliv. Shodně to v mnoha médiích tvrdili například klimatologové Jiří Svoboda a Jan Pretel i vulkanolog Václav Rapprich.

    Drogy dnes p?edstavují velké zlo, mohou ale sloužit k také výzkumu lidské duše. Pr?kopníkem takového výzkumu u nás byl Jan Evangelista Purkyn? - a hned po n?m Svetozar Nevole. Druhý z nich z?stal neznámý, p?edevším proto, že se odmítal pod?ídit totalitní moci.

    "Ozvaly se výk?iky vole a Nevole," prý bylo oblíbené úsloví psychiatra, kterého mnozí považovali za geniálního a jemuž p?esto nep?íznivé okolnosti nedovolily zanechat ve v?d? hlubší stopu. Svetozar Nevole byl po všech stránkách výjime?ný ?lov?k - extrémn? nadaný samorost, jehož mimo?ádná inteligence, široký rozhled a nepodajná povaha mu nedovolovaly splynout s šedým davem.

    "Kdyby se m? n?kdo zeptal, koho považuji za nejv?tší talent ve v?dách psychologicko-psychiatrických v ?eskoslovensku v posledních 50 letech, asi bych ?ekl Svetozar Nevole," napsal o n?m jeho kolega psychiatr Vladimír Vondrá?ek ve svých pam?tech. "Nezužitkoval však sv?j talent stoprocentn? a nakonec odešel ze sv?ta nepsychiatricky..."

    Jednou z nejhlubších stop, které Nevole v psychiatrii zanechal, byl výzkum ú?ink? drog, p?i n?mž provád?l experimenty sám na sob?.