Novákoviny

Kosmickou loď Enterprise poháněla antihmota – pohříchu ale jen v kultovním TV seriálu Star Trek. Nyní se však mezinárodnímu týmu vědců nazvaném ALPHA v evropském středisku jaderného výzkumu CERN podařil významný krok na cestě k praktickému využití této tajemné substance. Dokázali atomy antihmoty nejen vyrobit, ale také po nějakou dobu uchovat.

„Uskladnit antihmotu je mnohem těžší než ji jen vyrobit,“ vysvětluje člen týmu ALPHA Joel Fajans z University of California  Berkeley význam tohoto úspěchu.

Slibné lokality na Marsu, kde by mohly být stopy dávného nebo i současného života, vytipovali vědci z americké Brown University. Jde o usazeniny z křemičitanových hornin, které se nacházejí poblíž některých vulkánů. Jejich přítomnost je důkazem, že na těchto místech bylo teplo a vlhko ještě v dobách, kdy se planetární klima měnilo k horšímu.

Před přibližně 3,5 miliardami skončilo na Rudé planetě období zvané noachiánské, které bylo příznivé pro vznik a udržení mikroskopického života. Nahradila ho tzv. hesperianská epocha vyznačující se chladem a suchem. Právě z časů této dramatické proměny pocházejí usazeniny bohaté na křemen a obsahující vázanou vodu, které američtí vědci identifikovali na základě měření sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Leží na úpatí sopečných kuželů uvnitř rozlehlé vulkanické kaldery Nili Patera v oblasti Syrtis Major a mohly vzniknout pouze v teplém prostředí obsahujícím vodu.

Jamese Camerona není třeba představovat: se svým Titanicem, Avatarem a Vetřelci patří k nejslavnějším a nejúspěšnějším současným režisérům. Nad mnoha svými kolegy vyčnívá i tím, že nepřitahuje pozornost médií společenskými skandály, ale zálibou ve vědeckých dobrodružstvích. Teď má nový cíl - při natáčení pro pokračování Avatara se chce potopit na nejhlubší místo oceánu, do hloubky 11 kilometrů

"Myslím si, že jakýkoliv výzkum, jakékoliv objevy zvyšují úroveň představivosti," řekl Cameron pro časopis Astrobiology Magazine. "Nejde jen o samotné výsledky těchto aktivit. Stejně důležité je, že to je způsob, jak angažovat lidi."

Letošní Nobelova cena za fyziku ještě nebyla stará ani den, když kolem ní vypukl první skandál. Zatímco její čerství nositelé Andrej Geim a Konstantin Novoselov si ve Velké Británii užívali první hodiny světové slávy, v Rusku se vynořil jakýsi Viktor Petrik, který tvrdí, že cena patří jemu. Výzkum grafenu, za který byla udělena, prý je jeho práce a zabýval se jí dávno před Geimem a Novoselovem. K jeho smůle se mu o tom ale nepovedlo nic publikovat, protože ruská akademie věd jeho články údajně odmítla. Teď nařkl čerstvé laureáty z plagiátorství.

"Mohu předložit dokumenty, které ukáží, že Nobelova cena patří mě - a také to udělám," prohlásil Petrik na stránkách webového portálu politické strany Jednotné Rusko.