VědaPřelom ve výzkumu antihmoty
„Uskladnit antihmotu je mnohem těžší než ji jen vyrobit,“ vysvětluje člen týmu ALPHA Joel Fajans z University of California Berkeley význam tohoto úspěchu.
Číst dál: Přelom ve výzkumu antihmoty Přidat komentář
Pod marsovskými sopkami mohl být život
Před přibližně 3,5 miliardami skončilo na Rudé planetě období zvané noachiánské, které bylo příznivé pro vznik a udržení mikroskopického života. Nahradila ho tzv. hesperianská epocha vyznačující se chladem a suchem. Právě z časů této dramatické proměny pocházejí usazeniny bohaté na křemen a obsahující vázanou vodu, které američtí vědci identifikovali na základě měření sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Leží na úpatí sopečných kuželů uvnitř rozlehlé vulkanické kaldery Nili Patera v oblasti Syrtis Major a mohly vzniknout pouze v teplém prostředí obsahujícím vodu.
Avatar míří na nejhlubší místo oceánu
"Myslím si, že jakýkoliv výzkum, jakékoliv objevy zvyšují úroveň představivosti," řekl Cameron pro časopis Astrobiology Magazine. "Nejde jen o samotné výsledky těchto aktivit. Stejně důležité je, že to je způsob, jak angažovat lidi."
Grafen: stojíme na počátku revoluce
"Mohu předložit dokumenty, které ukáží, že Nobelova cena patří mě - a také to udělám," prohlásil Petrik na stránkách webového portálu politické strany Jednotné Rusko. Nobelovka za chemii: naděje na nové léky
Na první pohled poněkud odtažitá problematika má ve skutečnosti velký význam pro výrobu nových léků, materiálů pro elektronický průmysl a v dalších oborech. Umožňuje totiž v průmyslovém měřítku opakovat procesy, které používají živé organismy při syntéze celé řady látek. Vzácné sloučeniny, které by se z přírodních zdrojů získávaly velmi draze, je tak možné vyrábět levně.
Další články... |
Ze stejného soudku |



Letošní Nobelova cena za fyziku ještě nebyla stará ani den, když kolem ní vypukl první skandál. Zatímco její čerství nositelé Andrej Geim a Konstantin Novoselov si ve Velké Británii užívali první hodiny světové slávy, v Rusku se vynořil jakýsi Viktor Petrik, který tvrdí, že cena patří jemu. Výzkum grafenu, za který byla udělena, prý je jeho práce a zabýval se jí dávno před Geimem a Novoselovem. K jeho smůle se mu o tom ale nepovedlo nic publikovat, protože ruská akademie věd jeho články údajně odmítla. Teď nařkl čerstvé laureáty z plagiátorství.
Nobelovu cenu za chemii včera obdrželi Američan Richard F. Heck a japonští vědci Ejči Negiši a Akira Suzuki. Oficiální zpráva Nobelovského výboru ocenění zdůvodňuje jejich přínosem k výzkumu reakcí používaných při syntéze organických látek, kdy se jako katalyzátor používá paládium.