Novákoviny

Není tak dávno, kdy většina odborníků brala indický záměr vyslat sondu k Marsu jako dobrý vtip: u Rudé planety pohořeli Rusové, Japonci i několik amerických sond - že by to uctívači posvátných krav hned napoprvé dokázali lépe? Indové ale z vtipu udělali realitu a ještě ke všemu cestu na Mars pořídili mnohem levněji než všichni ostatní.

Zatímco let japonské sondy Nozomi v letech 1998 až 2003 stál 200 milionů dolarů a skončil fiaskem, úspěšná indická mise Mangalyaan přišla na pouhé 73 miliony dolarů. Pro zajímavost: při délce její trasy 780 milionů kilometrů to dělá 9 centů (přibližně dvě koruny) na kilometr. Jízda v pražském taxíku tedy vyjde asi tak desetkrát dráž než let na Mars v indické raketě...

Sonda Mandalyaan známější pod anglickým označením Mars Orbiter Mission (MOM) odstartovala loni na podzim na palubě momentálně nejsilnějšího indického nosiče PSLV XL C25. Projekt byl představen jako technický - má za úkol především přímo v drsných podmínkách meziplanetárního prostoru prověřit technologie vyvinuté indickou kosmickou agenturou ISRO (včetně komunikace a manévrování v hlubokém vesmíru) a zařízení vyrobená v indických podnicích.

Na první pokus

K nízkým nákladům na misi přispělo i to, že základ konstrukce MOM tvoří prvky indické lunární družice Chandrayaan. Proto také má prakticky stejnou podobu - jde o krychli se stranou 1,5 metru, k níž jsou připojené solárními panely. Ty jsou tři a mají maximální elektrický výkon 840 W.

obr: Indická sonda Mandalyaan (MOM) byla prvním pokusem této země o dosažení Marsu. A hned napoprvé úspěšným

Vývoj a stavba sondy trvaly pouhých 17 měsíců, což je další rekord. Indičtí inženýři přitom údajně pracovali až 20 hodin denně. Další kuriozitou je, že indická kosmická agentura kvůli urychlení programu omezila pozemní testy na minimum - a přesto sonda hned napoprvé obstála lépe než mnohé z těch důkladně prověřených.

Indové při plánování mise spojili příjemné s užitečným: proč na palubu technologického demonstrátoru nepřimontovat pár vědeckých přístrojů a neposlat to celé k Marsu. Mangalyaan tak nese kameru, spektrometr a několik senzorů, které budou zkoumat především nejvyšší vrstvy marsovské atmosféry.

Ukázalo se, že zvolit za cíl Mars, byl dobrý tah: pro inženýry představoval obrovskou výzvu a motivaci, pro celou Indii pak byl úspěch zdrojem národní hrdosti a nárůstu sebevědomí. Kolem Marsu má sonda obíhat půl roku a jejím nejzajímavějším úkolem je měření obsahu metanu ve velkých výškách.

"Vědecký náklad sondy je sice malý hmotností, ale velký svým významem, protože pomůže odhalit největší tajemství planety, " řekl Andrew Coates, který bude vědeckým šéfem projektu připravovaného evropského roveru ExoMars. Metan se totiž samovolně rozkládá, takže na Marsu musí existovat jeho vydatný zdroj. Ze Země známe dva mechanismy uvolňování metanu do atmosféry: mikroorganismy a vulkanickou činnost. Pokud je alespoň jeden z nich přítomný na Marsu, byl by to objev zásadního významu.

Plně úspěšné mise k Marsu dosud dokázaly realizovat pouze NASA a ESA (k Rudé planetě dorazilo i několik sond ze SSSR, své úkoly ale nesplnily). Indie už předtím na úspěšně umístila sondu Chandrayaan 1 na oběžné dráze Měsíce - a teď úspěch zopakovala u Marsu. A co víc: je první zemí, které se to povedlo na první pokus.

Americká konkurence

ISRO chce na Mangalyaan navázat vysláním větší sondy koncem tohoto desetiletí a později roveru, který přistane na povrchu Marsu. Možná nastává čas, kdy i její plány na postavení pilotované kosmické lodi a přistání lidí na Měsíci přestávají být vtipem.

obr: Příprava sondy Mandalyaan k montáži na nosnou raketu

Indické misi MOM se svými úkoly podobá americká sonda MAVEN (Mars Atmosphere Volatile EvolutioN), která dospěla k Marsu jen o dva dny dřív. I ona se má zajímat o metan v atmosféře, takže vědci budou moci porovnávat měření ze dvou nezávislých zdrojů. Kromě toho se zabývá také dalšími plyny, což umožní zpětně odhadnout, jak to v minulosti na Marsu bylo s tekutou vodou, oceány a hustou atmosférou.

Stejně jako MOM bude i MAVEN (až dokončí zdlouhavé brzdící manévry) obíhat Mars po velmi protáhlé elipse. Přesto se budou jejich oběžné dráhy výrazně lišit: dráha americké sondy bude přece jen o dost méně excentrická. Oběhne tak Rudou planetu jednou za 4,5 hodiny, zatímco Mangalyaan to potrvá bezmála 72 hodin. MAVEN tak získá víc vědeckých dat, protože nejdůležitější měření budou obě sondy provádět při největším přiblížení, které u obou strojů činí 421 kilometrů. V podobné výšce například obíhá kolem Země Mezinárodní kosmická stanice.

Není přitom bez zajímavosti, že mise MAVEN je více než desetkrát dražší než indická mise (871 mil. USD), zatímco její vědecký náklad je jen třikrát těžší a předpokládaná doba činnosti na oběžné dráze dvakrát delší. Američtí komentátoři tak mají o čem diskutovat - a většinou docházejí k závěru, že příčina zdaleka nebude jen v levnější indické pracovní síle.

Mezi Američany a Indy při plánování obou výprav nebyla rivalita - už proto, že současné měření prováděné dvěma stroji dá mnohem hodnotnější podklady pro vědecké vyhodnocení. NASA také pomohla indickým kolegům svými komunikačními prostředky v prvních fázích letu MOM. 

Jan A. Novák

Úryvek z článku pro Hospodářské noviny

přílohové tabulky:

Mandalayaan (MOM) - základní údaje

start: 5. listopad 2013

kosmodrom: Satish Dhawan, Indie

navedení na oběžnou dráhu Marsu: 24. září 2014

celková hmotnost na počátku mise: 1337 kg

hmotnost bez paliva: 500 kg

vědecký náklad: 15 kg

předpokládaná doba činnosti u Marsu: 6 měsíců

MAVEN - základní údaje

start: 18. listopad 2013

kosmodrom: Cape Canaveral, USA

navedení na oběžnou dráhu Marsu: 22. září 2014

celková hmotnost na počátku mise: 2454 kg

hmotnost bez paliva: 809 kg

vědecký náklad: 65 kg

předpokládaná doba činnosti u Marsu: 6 měsíců

You have no rights to post comments