Novákoviny

Kosmický teleskop Kepler při hledání planet u jiných sluncí objevil něco navíc: hvězdu, kterou možná zkrotily inteligentní bytosti. Její vyzařování se nepodobá žádné jiné hvězdě, vykazuje ale charakteristiky takzvané Dysonovy sféry - gigantické uměle vytvořené obálky

 

"Ještě nikdy předtím jsme něco takového neviděli, ta hvězda vypadá opravdu praštěně," řekla astronomka Tabetha Boyajian z Yale University zabývající se hledáním planet u jiných hvězd. "Nejdřív jsme si mysleli, že nám satelit Kepler posílá vadná data, ale ukázalo se, že jsou naprosto v pořádku."

Hvězda s katalogovým označením se nachází ve vzdálenosti 1 480 světelných let od Země; na pozemské obloze je mezi souhvězdími Labutě a Lyry. Pozornost vědců poprvé vzbudila roku 2009, kdy údaje z kosmického teleskopu Kepler naznačily, že by kolem ní mohly obíhat planety podobné Zemi. Nyní však přišlo ještě větší překvapení: charakteristiky světla, které KIC 8462852 vyzařuje se nepodobají žádné jiné hvězdě. I seriózní astronomové se domnívají, že nejpravděpodobnější příčinou by mohla být takzvaná Dysonova sféra - gigantická umělá struktura vybudovaná vyspělou technickou civilizací.

 

Zabalená hvězda

Freeman Dyson (nar. 1923) je matematik, fyzik a astronom, který se ale zabývá také otázkami vzniku života, a jeho rozšíření ve vesmíru a mimozemskými civilizacemi. Roku 1960 zveřejnil prestižní vědecký časopis Science jeho článek nazvaný Hledání umělých zdrojů infračerveného záření u hvězd, který vzbudil velkou pozornost.

 

 

obr: Takzvané Dysonovy sféry mají stavět nejvyspěleší technické civilizace, aby využily celý energetický výkon své hvězdy. Navenek se projevují pouze infračerveným zářením. Autoři sci-fi si takové obálky často představují jako pevné konstrukce, původní idea ale byla jiná

 

 

Dyson v něm mimo jiné rozčlenil hypotetické civilizace podle jejich energetických potřeb a tvrdil, že ty nejvyspělejší budou disponovat prakticky celým výkonem své mateřské hvězdy.

Obklopí ji proto umělou strukturou zachycující prakticky veškeré její záření. Vznikne tak gigantický objekt, který bude viditelný pouze v infračervené oblasti spektra.

Myšlenky se tehdy chopili především autoři sci-fi, kteří takovým strukturám dali název Dysonova sféra. Obvykle je představovali jako pevnou konstrukci - jakousi obálku, v níž je hvězda uzavřená.

Dysonova původní představa ale byla realističtější: mělo jít o obrovské množství dutých obyvatelných asteroidů nebo umělých těles obklopujících mateřské slunce na vhodných drahách. Jiní autoři předpokládají velké množství gigantických fotovoltaických panelů solárních elektráren. Jejich přítomnost by se projevovala charakteristickými výkyvy ve vyzařování hvězdy.

A právě něco takového nyní kosmický teleskop Kepler objevil.

 

Nejpravděpodobnější vysvětlení je inteligence

Tým Planet Hunters zpracovávající data z kosmického teleskopu Kepler už od roku 2011 pozoruje u hvězdy KIC 8462852 změny ve vyzařování, jaké zatím u jiných hvězd dosud nebyly nezaznamenané - nepravidelné poklesy ve vyzařovaném výkonu trvající 5 až 80 dní. Astronomové hledají i přirozené příčiny jevu, většina z nich však je značně nepravděpodobná.

 

 

 

obr: Jednodušší představa podoby Dysonovy sféry vycházející z původní myšlenky Freemana Dysona. Nejde o celistvou konstrukce, ale o velké množství obydlených kosmických ostrov. přestavěných dutých asteroidů, fotovoltaických panelů a solárních elektráren obíhajících hvězdu po mnoha drahách. Taková hvězda by vykazovala netypické kolísání jasnosti - právě jako KIC 8462852, jak to naměřil kosmický teleskop Kepler 

 

 

Hvězdy, které jsou obklopené temným materiálem, existují, jde však o mladá slunce, která se teprve tvoří z mračna mezihvězdné hmoty. KIC 8462852 je ale velmi stará a naprostou většina hmoty ve svém okolí už dávno pohltila, zatímco ze zbytku se vytvořily planety.

Tým Planet Hunters proto nabízí jiné přirozené vysvětlení: kolem KIC 8462852 kdysi proletěla jiná hvězda a přitáhla k ní pás tvořený velkým množstvím komet. Ty kolem ní nyní obíhají po netypických drahách. Astronomové ale zatím takový jev nikde nepozorovali a považují tuto možnost za velmi nepravděpodobnou.

Astronom Jason Wright z Penn State University a jeho kolega Andrew Simon, šéf programu SETI pro hledání mimozemských civilizací tvrdí, že Dysonova sféra je mnohem pravděpodobnější. "Je to velké množství objektů obíhajících cizí hvězdu," konstatoval Jason Wright pro The Independent. "Je to něco, u čeho by se dalo předpokládat, že to vybudovala nějaká inteligence."

Wright a Simon navrhují zaměřit na hvězdu KIC 8462852 výkonný radioteleskop, který by podrobně prozkoumal vlnovou délku a další charakteristiky jejího vyzařování. Předpokládají, že takový výzkum by mohl být zahájen v lednu příštího roku.

"Jestli půjdou věci dobře, tak už brzy budeme vědět víc," řekl Jason Wright.

 

 

přílohy 

Hledač planet cizích sluncí

Kosmický teleskop Kepler neobíhá kolem Země, ale kolem Slunce, na podobné dráze jako Země, i když ve značné vzdálenosti od ní. Důvodem je, aby na pozorování nepůsobily rušivé vlivy pocházející z naší planety.

Cílem mise není propátrat celou oblohu: po celou dobu svého působení Kepler sleduje jen její malou oblast v souhvězdí Labutě a Lyry, kde se nachází několik stovek zajímavých hvězd.

Není v jeho schopnostech vidět přímo planety, měří však změny jasu hvězd, které by mohly znamenat, že případná planeta prochází mezi ní a Zemí.

Dlouhodobé pozorování velkého množství stále stejných hvězd současně a kolísání jejich jasnosti výrazně zvyšuje možnost objevu planet. Relativně velká mise tak má naději na významné objevy.

Kepler už našel stovky planet jiných hvězd, z nichž některé mají charakteristiky podobné Zemi

 

Kosmický teleskop Kepler v číslech

hmotnost - 1039 kg

průměr zrcadla dalekohledu - 0,95 metru

rozlišení obrazového čipu - 95 megapixelů

datum startu - 6. března 2009

nosná raketa - Delta II

předpokládané trvání mise - až 6 let

cena mise - 591 milionů USD

 

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

 

You have no rights to post comments