Novákoviny

   Sluší se o svátcích na konci roku rozjímat o míru mezi lidmi i národy - ale nebojte se, pokusím se být originální. Jestli totiž přestalo být u vyspělých států zvykem vyřizovat si účty pomocí armád, pak především proto, že pokrok vědy a techniky to hodně prodražil. Zatímco ještě v časech křesadlových pušek poklady uloupené u slabšího souseda při troše štěstí převýšily provozní náklady, s nadzvukovými letadly nebo inteligentními střelami je i vítězná válka hodně prodělečný podnik, na jehož konci vedle zničeného poraženého stojí zruinovaný vítěz. Zdánlivě dobrá zpráva, bohužel to ale neplatí všeobecně. V režimech a ideologiích, které mají k dispozici (nebo cílevědomě vytvářejí) dost ke všemu odhodlaného lidského materiálu, stále platí, že poměr cena-výkon u zfanatizovaného civilisty omotaného Semtexem je mnohem lepší než u letadlové lodi napěchované nejmodernější technikou. Co z toho vyplývá? Závěrů je celá řada a není těžké je domýšlet. Skoro žádný z nich sice nezní moc optimisticky, jeden ale poněkud paradoxně ano: vývoj technologií v nebezpečných státech může mít v dlouhodobém horizontu nečekaně příznivé výsledky: války se pro ně stanou drahé. Má to jen jeden háček: pro nás už to nejspíš přijde pozdě…

Psáno pro Hospodářské noviny

   Venku sice mrzne a zuří Vánoce, možná právě proto je ale dobrá doba pro myšlenky na teplejší kraje - a jejich záhady.  Jako inspirace nejen na dárek, ale třeba i na výběr letní dovolené může posloužit  následující ukázka z knihy Největší záhady Středomoří: 

...nadzemní chrámy na ostrově Malta ale mají i svůj podzemní protějšek: Hypogeum. Podle jedněch gigantický podzemní chrám, podle druhých rituální pohřebiště, podle třetích cosi jako protiatomový kryt postavený v dávné minulosti proti neznámému nebezpečí hrozícímu z oblohy. Tím vším má být pět až šest tisíciletí starý objekt, který neznámá kultura vytesala do skal Malty.

   Z globálního oteplování se stala zbraň boje o politickou moc - a přiměřeně tomu se kolem problému i lže. Seriózní odborníci, kteří odolali pokušení podílet se na vytváření falešného obrazu a nastoupit tak do slibného výtahu k penězům a kariéře, se jen stěží dostanou ke slovu. Proto tu přetiskuji zajímavý příspěvek z diskuse pod jedním tendenčním materiálem ze serveru iHned,cz - jde o překlad článku profesora meteorologie R. S. Lindsena z MIT:

   Je důvod, proč by nás měly vyhlídky globálního oteplování znepokojovat? Průměrná teplota Země se mění neustále. Někdy stoupá, někdy klesá a občas – např. v posledních zhruba deseti letech – je téměř konstantní.

    Tak nám zdigitalizovali televizi a místo čtyř program? jich máme asi deset. Jenže ať přepnu na kterýkoliv z nich, všude je to stejné: monotónně krásní mladí lidé vyhlížející jak panenka Barbie a panáček Ken (takže je od sebe nerozeznám) pobíhají s pistolemi, rozbíjejí si huby, nebo jsou aspoň neuvěřitelně vulgární. Je to smutné, ale i některé normalizační kousky, jimiž jsem kdysi z duše pohrdal, mezi tím vypadají jako oáza slušnosti. Už nevím, kdo to řekl, ale je to tak: bolševická propaganda nebyla tak nebezpečná, protože byla blbá - zatímco konzumní propaganda ohlupuje lidi profesionálně. A naprosto bez zábran. 

    Kosmické sondy přistávající na Marsu zatím mohly prozkoumat jen malou část povrchu, vědci proto uvažují o automatech v podobě robota, balónu poháněného větrem nebo vzducholodě. Robert Zubrin, prezident neziskové dobrovolnické organizace Mars Society a zakladatel soukromé firmy Pioneer Astronautics ale navrhuje něco jiného: sondu, která bude po povrchu rudé planety poskakovat jako hmyz. Jen místo svalů bude používat stlačený plyn. Zubrin proto svůj projekt nazval Gashopper, v narážce na lučního koníka, který se anglicky jmenuje grashopper.

   Alchymisté Rudolfa II. měli za úkol připravit svému císaři elixír mládí. Nepodařilo se jim to, ale sen o dlouhém a plnohodnotném životě zůstal. Dnes se o totéž snaží moderní biologové vybavení podstatně lepšími prostředky. Zkoumají přitom hned několik cest, jak tohoto cíle dosáhnout.

   Jméno Edison zná asi každý, pod jménem Tesla si většina lidí představí někdejší národní podnik - a přece šlo o jednoho z největších vynálezců všech dob. Před více než stoletím se tito giganti utkali v souboji o vynález, který dodnes ovlivňuje životy nás všech.

    Evropská kosmická agentura (ESA) zahajuje příští rok simulovaný let na Mars - vybraní dobrovolníci stráví 520 dní v podmínkách co nejlépe napodobujících let na Rudou planetu včetně měsíčního pobytu na jejím povrchu. Jde o součást programu nazvaného ELIPS (European Programme for Life and Physical Sciences), který má připravit podmínky pro budoucí lety lidí na Měsíc a Mars a pro jejich osídlení. Ale co je pro nás asi nejzajímavější: účast v konkursu na simulovaný let byla omezena na ty členské země ESA, které se účastní ELIPS - a mezi ně patří i Česká republika.

    Nejde jen o to, že to výrazně zvyšuje šance Čechů na budoucí účast ve skutečných kosmických expedicích. Je to současně i odpověď na otázku k čemu je dobrá mezinárodní integrace v rámci Evropy (a nejen Evropy): umožňuje těm nejlepším účast na špičkových podnicích vědeckých i jiných - bez ohledu na to, že pocházejí z malé země, která by si takový podnik sama nikdy nemohla dovolit. Jinými slovy: je to cesta ven z maločeské zaprděnosti, ze světa žabomyších válek na příliš malém dvorku do světa skutečného. Ale možná právě to některým lidem na evropské integraci vadí nejvíc.

Psáno pro Hospodářské noviny

   Za megalitickými památkami není nutné cestovat do anglického Stonehenge, francouzského Carnacu či na Maltu - jsou i u nás. Pravda, jen takové malé české, zato ale naše. A dokonce se nacházejí i přímo v hlavním městě. Kromě známějšího Čertova sloupu na Vyšehradě (který je ovšem velmi netypický) tu je také záhadný menhir v Chabrech, který možná kdysi býval součástí jakéhosi většího megalitického komplexu.