Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Akce Bororo

bororo1Ve starém deníku z pozůstalosti známého cestovatele po neprobádaných oblastech Amazonie se dá najít ledacos zajímavého, včetně léků na dosud nevyléčitelné nemoci. A tak nepřekvapí, že po deníku začne být sháňka, vynořují se podivní agenti, občas padne výstřel, sem tam někdo sejde ze světa nepřirozenou smrtí. Po deníku prahnou i mimozemšťané, kteří pro něj na Zemi poslali krásnou Ori-Anu. A ta se zamiluje do pozemského vědce...

 

Ne, to není laciná béčková sc-fi z produkce nějakého zapadlého filmového studia, ale československý film Akce Bororo z roku 1973 - tedy z časů nejhlubší normalizace, kdy natáčet mohli jen vyvolení. Podílela se na něm řada dobrých herců, a výsledek - alespoň vzhledem k nízkému rozpočtu a neutěšeným poměrům v té smutné době - nebyl zas tak hrozný, jak to z popisu děje může vypadat. Pro nás je ale důležitější něco jiného: cestovatel a autor deníku je skutečná postava.
Měl jím být Alberto Vojtěch Frič (1882 - 1944). Deník s popisem cesty k zázračné léčivé rostlině si sice scénárista filmu vymyslel (i když, kdo ví...), ale Fričovy cesty po Amazonii ne. Autor deníku přitom byl tak podivuhodná a nekonvenční postava, že zápletka s přírodním všelékem a mimozemšťany by v jeho životopise vlastně ani moc neměla překvapit.

 

Jaguáří muž
Alberto Vojtěch Frič se narodil 8. září 1882 v Praze - a právě v něm se zřejmě znovu projevily geny nepokojné revolty, které řídily osudy jeho strýce Josefa Václava Friče. Alberto si k tomu ale ještě přibral i další dávku z matčiny strany. Její bratr Max Švagrovský (1853 - 1922) musel už jako gymnazista uprchnout z monarchie kvůli členství v jakési studentské podvratné organizaci, toulal se světem, pracoval na lodích a bojoval v balkánských válkách. Po návratu do vlasti tu vydával sportovní časopis, který ale postupně sklouzl k revolverovému bulváru a nakonec neslavně zkrachoval. Toulavé geny převládly a Max zemřel v dalekém Clevelandu.

bororo2

 

 

obr: Cestovatel a badatel Alberto Vojtěch Frič na snímku z roku 1924. U nás je známý zejména mezi kaktusáři, zatímco v zahraničí jsou víc ceněné jeho etnografické práce

 

 

U Fričů se o něm moc nemluvilo - když tak jen s mnohoznačnými odmlkami, protože otec Vojtěch byl úspěšný právník a nějaký čas i náměstek pražského primátora. Možná právě to ticho obklopující Maxovu postavu vzbudilo Albertův zájem. A v členech vlastního rodu začal vidět nudné maloměšťáky.

I jeho láska ke kaktusům, která jej přivedla na cestovatelskou dráhu, začala vlastně jako revolta. Ve svých vzpomínkách uvádí, že svůj první kaktus si pořídil jako zbraň: místní četník měl ve zvyku prohledávat klukům kapsy a rostlina s ostny pro něj měla být nepříjemným překvapením.

Pak kaktus bez většího zájmu skončil na okenním parapetu - jenže z nevzhledné bodlinaté koule vyrazil nádherný květ. Tak začala láska na celý život. Frič se stal uznávaným odborníkem na kaktusy už během středoškolských studií, celou tu dobu ale přemýšlel, jak se dostat do jejich vlasti.

Na svou první cestu do Jižní Ameriky se Frič vydal hned po maturitě roku 1901. V oblasti Mato Groso ho potkala nehoda, jíž sice málem nepřežil, která mu ale otevřela cestu tam, kam se dosud žádný Evropan nedostal. Friče napadl jaguár, největší a nejnebezpečnější šelma Nového světa, kterou Indiáni považují za všemocné božstvo.

 

0osobnosti-sm

- - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Utajené osobnosti českých dějin, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

Cestovatel stačil ještě vystřelit, ale přesto se musel s rozzuřeným a jen lehce zraněným zvířetem utkat holýma rukama. To, že přežil, domorodci považovali za důkaz, že není obyčejným smrtelníkem. Zpráva o muži, který byl v obětí jaguára se rozlétla po Amazonii a Fričovi zajišťovala přátelské přijetí i v místech, odkud se bílí cestovatelé obvykle živí nevraceli.

 

Tajemství neznámých drog
Alberto Vojtěch Frič podnikl do amazonské divočiny celkem osm cest, z nichž každá by vydala na několik samostatných cestopisů. V povodí řeky Paraguay dodnes žijí jeho potomci, kteří se k českému praotci stále hrdě hlásí.

bororo3

 

obr: Alberto Vojtěch Frič ve své laboratoři. V pozdějších letech se zabýval experimenty s rostlinnými výtažky a údajně dospěl k pozoruhodným výsledkům, jeho pracovní poznámky se však ztratily

 

 

Přivezl obrovské množství botanických, etnografických i geografických poznatků, zažil neuvěřitelná dobrodružství a vydal několik knih, přesto je u nás poměrně málo známý. Jednoho z nejvýznamnějších českých cestovatelů dnes v Česku uctívají hlavně kaktusáři, pro něž objevil mnoho nových druhů, zatímco jeho etnografické práce se cení víc v zahraničí.

Frič ale nebyl jen cestovatel. Zejména v druhé fázi svého života s rostlinami hodně experimentoval a - stejně jako ve filmu Akce Bororo - se intenzívně zajímal i o jejich účinky na lidský organismus. Neváhal přitom sám sobě dělat pokusného králíka.

Na co všechno přišel, to se nejspíš nikdy nedovíme, protože přesná dokumentace experimentů nepatřila k jeho silným stránkám. Tady by se našla záplatka pro celou řadu dobrodružných příběhů – ale i bohatý prostor pro fantazii…

Kolem Fričovy smrti koncem druhé světové války panují určité nejasnosti. Měl se škrábnout o hřebík a infikovat tetanem, existují ale dvě verze toho, co následovalo dál. Podle jedné odmítl lékařskou pomoc a aplikoval si indiánskou medicínu, což ho stálo život. Podle druhé to bylo přesně naopak: chtěl aby ho lékaři léčili podle jeho pralesní receptury, ti ho však zabili moderní medicínou. Můžete si vybrat.

Jisté je jen to, že ve 40. letech se preventivní vakcinace proti tetanu u nás ještě neprováděla a účinná léčba nebyla známa. Umírající Frič prý lékařům do poslední chvíle diktoval svoje pocity.

Po jeho smrti podstatná část cestovních deníků, poznámek k pokusům a dalších záznamů zmizela, ale - na rozdíl od filmu Akce Bororo - se zatím na veřejnosti nic z ní neobjevilo. Takže kdybyste náhodou někde na půdě našli zažloutlé sešity s vyobrazením podivné rostliny, která vyléčí všechny neduhy, tak pozor na krásné mimozemšťanky...

 

Jan A. Novák

 

obr: Téma ztracených Fričových deníků se stalo inspirací pro sci-fi film Akce Bororo s Božidarou Turzonovou v hlavní roli

 

 

You have no rights to post comments

 
Joomla Tutorial: by JoomlaShack