Novákoviny

"Moji milí, dostal jsem váš dopis a jsem stále zdráv. Je tu teď trochu klidněji, chci vám proto podrobněji napsat o podivné věci, kterou jsem zmínil už v minulém psaní... " Tak začíná dopis datovaný dnem 25. srpna 1914, který od své vojenské jednotky umístěné kdesi v oblasti Colmaru (Alsasko) poslal domů Andreas Rill, tesař z bavorské vsi Untermühlhausen.

Také vás znepokojují čáry, které po obloze zůstávají po letadlech? Dobře děláte, protože to samozřejmě není obyčejná vodní pára kondenzující na spalinách tryskových motorů, jak se vám snaží podplacená média namluvit. Každý trochu informovanější člověk ví, že to jsou takzvané chemtrails - postřiky určené k tomu, aby se pomocí jedů, uměle zmutovaných virů a antikoncepčních prostředků vyvolávaly nemoci i klimatické změny a redukovaly tak přemnožené lidstvo, jehož zbytek bude zotročen.

V létě 1952 proběhla sdělovacími prostředky senzační zpráva o konfliktu mezi norskými proudovými stíhačkami a létajícím talířem nad arktickým souostrovím Špicberky. Poprvé se objevila v německém listu Saarbrücker Zeitung 28. června 1952 a je tak dramatická, že si dovolím ji tu volně převyprávět.

Vrchol každého kopce není jen místo dalekého rozhledu. Je to také místo zvláštní mystické osamělosti: blíž k obloze, dál od lidí a všeho pozemského. Místo, které nutí myslet jinak. Některé vrcholky k tomu mají obzvlášť velké nadání a tak je lidé odedávna vyhrazovali silám, které nejsou z tohoto světa. Silám někdy dobrým, jindy zlým, nejčastěji ale takovým, které stojí mimo kategorie našeho hmotného světa. Lze si je naklonit nebo znepřátelit, lze se jich bát nebo dělat, že nejsou , ale porozumět jim bezezbytku nikdy nelze. Můžeme se snažit jen takovému poznání přiblížit a právě o to se snaží moje nová kniha Hory a kopce obestřené tajemstvím - s výmluvným podtitulem Horské svatyně, obětiště a sídla bohů v České republice.