Úspěšný test demonstrátoru kosmického raketoplánu IXV, který nedávno uskutečnila Evropská kosmická agentura, ukazuje, že myšlenka opakovaně použitelných kosmických lodí není tak mrtvá, jak se mohlo zdát po nepříliš slavném konci amerického programu Space Shuttle. IXV ale současně také naznačuje, že další vývoj se nejspíš bude ubírat jinými cestami než dosud. Let byl součástí evropského programu Pride (Programme for Reusable In-Orbit Demonstrator to Europe), jehož cílem je stavba malé opakovatelně použitelné bezpilotní lodi pro plnění nejrůznějších úkolů na oběžné dráze..
Den svatého Valentýna je svátkem lásky, i když jeho patron - křesťanský biskup sťatý (nikoliv ve smyslu intoxikace alkoholem) ve třetím století našeho letopočtu by asi s některými jejími dnešními podobami měl problém. Jistě by bylo zajímavé slyšet třeba jeho názor na moderní erotické pomůcky. Ne, že by v jeho době neexistovaly; Římané, jak známo, si život uměli osladit. Ale přestože byli zdatní inženýři, k mikročipům a bezdrátovým sítím to nějak nedotáhli, zatímco o 18 století později je elektronika v segmentu erotických hraček nejnovější trend. Při procházení katalogy by se biskup Valentin asi nestačil křižovat.
Ledové jeskyně asi znají hlavně ti, kdo při cestě na Slovensko navštívili Dobšinskou ledovou jeskyni nebo Demänovskou ledovou jeskyni. Jde o dutiny, kde klasickou krápníkovou výzdobu po celý rok nahrazuje led, který umí být přinejmenším stejně malebný, jen je tam ještě větší zima. Vznik takové výzdoby obvykle umožňuje tvar dutiny a umístění vchodu, díky kterému se jeskyně stala jakousi pastí na studený vzduch zvenčí. Málo se ví, že ledové jeskyně existují také v České republice, i když zdaleka nejsou tak působivé jako ty slovenské.
Elektronické knihy dramaticky mění situaci jak čtenářů, tak i autorů a vydavatelů - čtečka bývá označována za stejně revoluční počin v šíření psaného slova, jako byl Guttenbergův knihtisk. Už na frankfurtském knižním veletrhu v roce 1999 výrobci elektroniky prohlašovali, že přichází konec papírových publikací a tisku - podle některých prognóz k tomu mělo dojít dokonce do dvou let. Realita ale je zjevně jiná.
Každá zkušená kurtizána ví, že odhalovat se má po částech - a stejnou taktiku zvolil Microsoft při představování nového operačního systému Windows 10. Ale zatímco u kurtizán bývá ohlas jednoznačný, v tomto případě se komentátoři nemohou shodnout, jestli to, co vidí, je opravdu hezké.
Pražský Vyšehrad znovu potvrdil pověst jednoho z nejzáhadnějších míst u nás: v podzemí Starého děkanství našli archeologové základy stavby, jaká nemá obdoby v celé střední Evropě. Jde o kostel neobvyklého půdorysu, o kterém neexistují žádné písemné doklady, přestože měl na svou dobu monumentální rozměry.
Už více než dvě tisíciletí hledají badatelé tajemnou atlantskou civilizaci, kterou údajně v dávné minulosti pohřbil oceán. Zprávy o objevu záhadných trosek na mořském dně nakonec přišly z míst, kde to asi nikdo příliš nečekal: od japonských břehů. Nedaleko ostrova Yonaguni tvořícího jihozápadní výspu japonského souostroví, narazili potápěči na obrovské kamenné bloky, které vypadají jako opracované lidskou rukou.
Je to materiál zcela mimořádných fyzikálních vlastností - uhlíková struktura, o níž někteří vědci tvrdí, že odstartuje novou technologickou revoluci. Grafen má vysokou tepelnou vodivost, rekordní mechanickou pevnost, rekordní specifický povrch a mnoho dalších unikátních vlastností. Výzkumu tohoto materiálu se nyní věnují i čeští vědci.
Vedomník je slovo, jehož význam dnes už zná málokdo - nanejvýš bývá spojováno s čarodějnicemi. Jenže to není tak docela totéž. U čarodějnice, bosorky, strigy se tak nějak automaticky předpokládalo, že své znalosti využívá k tomu, aby škodila lidem, nebo alespoň sledovala pouze své vlastní cíle bez ohledu na zájmy jiných. Podle toho se s ní po případném odhalení také nakládalo. Naproti tomu vedomník, věštec, znachor, ještě častěji vedomkyně, nebo též bohyňa, je člověk znalých věcí tajných a budoucích, který koná dobro. Nebylo ani vyjimkou, že za vedomníka byl pokládán i kněz.
Nestává se často, aby práce českých vědců pronikla na stránky prestižních světových vědeckých časopisů. Tentokrát se jim to navíc podařilo s výzkumem týkajícím se největší záhady vesmíru: zrození života. Článek o vzniku základních stavebních kamenů živé hmoty při napodobení dopadu asteroidu pomocí výkonného laseru otiskl oficiální sborník americké Národní akademie věd PNAS, který je jedním z nejváženějších vědeckých periodik světa.
Vypadá to jako začátek scénáře filmového thrilleru: v několika osadách poblíž zrušeného uranového dolu se začaly projevovat symptomy záhadné nemoci. Vědci vyslaní na místo nezjistili ani zvýšenou radiaci ani jinou kontaminaci, přesto se "nákaza" šíří a postižených přibývá. Příznaky jsou podivné: oběti mají nekoordinované pohyby, často náhle upadají do hlubokého spánku trvajícího i několik dní, trpí zrakovými a sluchovými halucinacemi, stěžují si na výpadky paměti...
Už před třemi miliardami let existovaly na Zemi organismy produkující kyslík. Objev irských vědců přepisuje historii evoluce, protože dosud se mělo za to, že tyto formy života vznikly nejméně o 60 milionů let později.
Vynález kompasu bývá připisován Číňanům: první zmínky o něm ve staročínské literatuře pocházejí ze 4. století př. n. l., do podoby námořního kompasu se tam však vyvinul zřejmě až někdy okolo 11. století. Nedávno se ale objevila hypotéza, podle níž znalosti magnetismu - s jehož podstatou si tak docela neví rady ani moderní fyzika - jsou mnohem starší. Navíc pocházejí od civilizace, která představuje velkou neznámou i v mnoha dalších ohledech.
Astronomové už objevili u jiných hvězd stovky planet, o podmínkách, které na nich vládnou, však zatím mají jen mlhavé představy. Astrofyzička Laura Schaeferová nyní představila model, podle něhož na povrchu některých z nich převládá oceán vhodný pro existenci života.
Popularita Nostradamových věšteb je obrovská, ve stínu jeho slávy ale poněkud nezaslouženě zůstávají další astrologové a věštci té doby. Jedním z nich je anglický renesanční mág William Lilly. Jedním z jeho nejpovedenějších kousků bylo předpovězení obrovského požáru Londýna, k němuž došlo roku 1666.
Nedávné předvedení bojového laseru na palubě válečné lodi USS Ponce ukázalo, že se tyto zbraně po desetiletích obtížného vývoje přesouvají ze stránek sci-fi na skutečná bojiště. Poprvé od vynálezu střelného prachu se opět objevuje prostředek kvalitativně zcela odlišný od všeho co se dosud na válečné scéně objevilo. Předpokládá se, že účinnost střelby laserem se bude blížit 100 procentům, o čemž se všem dosavadním střelným zbraním mohlo jen zdát.
Brutální vyvraždění redakce časopisu Charlie Hebdo je mediální událostí číslo jedna. Média potřebují hesla, snadno uchopitelné symboly, zjednodušení - a tak jsme v přímém přenosu svědky vzniku realitě vzdálených mýtů nikoliv nepodobných legendě o "princezně srdcí" Dianě. S tím rozdílem, že tentokrát už nejde o neškodný bulvár, ale o mýty docela nebezpečné. Na prvním místě to je dělení islámu na dobrý a zlý, s čímž souvisí i bezpochyby tragická smrt "hodného muslima", policisty Ahmeda Merabeta, ale především sebevražedný požadavek ty "hodné" vyzbrojovat a cvičit, aby s těmi zlými bojovali za nás. Stejně nebezpečným zjednodušením pak je i lavinovitě se šířící heslo "My všichni jsme Charlie" - byť nepochybně míněné dobře.
K
