Novákoviny

Střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) už vypadá téměř jako rutinní záležitost a zůstává obvykle stranou pozornosti. To současné ale představuje mezník v historii stanice: lidé na ní poprvé stráví ve vesmíru rok.

Vědcům se podařilo vyvinout nový typ materiálu, tzv. 3D metamateriál, který dokáže usměrňovat ultrazvuk. V budoucnu by se mohl uplatnit při vývoji sonografů s vysokým rozlišením (ultrasonografie), při stavbě "neviditelných" ponorek, vytváření dokonalých zvukových izolací a v mnoha dalších aplikacích. Metamateriály jsou nejčastěji spojovány se snahou o docílení neviditelnosti - a platí to i v tomto případě, jen s tím rozdílem, že jde o "neviditelnost" zvukovou.

Pro let do vesmíru a připojení k Mezinárodní kosmické stanici byl 12. března schválen nafukovací obytný modul BEAM (Bigelow Expandable Activity Module). Výrobek soukromé firmy Bigelow ke stanici dopraví raketa Falcon 9 a kosmická loď Dragon další soukromé firmy SpaceX. V případě úspěšného otestování revoluční technologie by nafukovací moduly Bigelow sloužily i jako obytné úseky kosmických lodí pro hluboký vesmír nebo pro základny na Měsíci a Marsu.

I na úsvitu třetího tisíciletí existuje řada lidí, kteří v Darwinovi vidí kacíře, a věří, že náš svět byl stvořen za týden. Někteří nezůstávají jen u víry a hledají pro své přesvědčení také vědecké důkazy. Jedním z nich má být zkamenělý lidský prst starý 100 milionů let.

Soukromý plán na osídlení Marsu známý jako Mars One vzbudil před dvěma lety velký zájem, nyní však zřejmě začíná mít problémy. Od projektu už dávají ruce pryč i jeho někdejší propagátoři. "Nevěřím, že by realizace projektu mohla začít roku 2024, jak jeho autoři tvrdí," prohlásil nedávno Gerard°t Hooft, nositel Nobelovy ceny za fyziku, který se na propagaci Mars One zpočátku podílel.

Švédská skupina kybernetiků BioNyfiken, která pro komplex Epicenter očipovala zaměstnance podobně jako se čipují psi, vzbudila zájem světových médií - a následně bouři souhlasných i nesouhlasných komentářů. Čipování umožňuje technologie známá jako RFID, o níž platí totéž co o jakémkoliv jiném nástroji: sama o sobě není dobrá ani zlá; záleží kdo a jak s ní naloží. Výhody lze využít a rizikům se vyhnout když víme, v čem technologie spočívá, kde jsou její silné stránky i limity a jaké skrývá potencionální hrozby.

Sluneční bouře, jejíž částice zasáhly 17. března Zemi, není jen původce působivého divadla polárních září. Pro civilizaci čím dál víc závislou na komunikacích a dálkových přenosových sítích představují vrtochy naší mateřské hvězdy problém hrozící přerůst v katastrofu. Proto se na výzkum těchto jevů vynakládají velké částky. Jedním z takových podniků je právě zahájená mise čtveřice satelitů MMS.

V historii vývoje člověka je sice stále ještě mnoho neznámého, přesto se zdá být v hlavních rysech jasno: i ti nejodvážnější badatelé jsou ochotni připustit stáří prvních lidí moderního typu nanejvýš na 125 tisíc let. Existují však nálezy, které do tohoto schématu nezapadají. Zatímco odborníci je považují za trestuhodné padělky či omyly a nehodlají o nich vůbec diskutovat, lovci záhad usilovně hledají důkazy jejich pravosti.

Před nedávnem český Google vzpomenul sto deset let od narození Zdeňka Buriana, jehož dinosauři, indiáni, lovci mamutů, ale i hrdinové Vernových románů nebo astronauté stále provázejí dětství několika generací čtenářů. A tak se malíř aspoň na jeden den vrátil těm, kdo něco hledají na internetu. Zjevil se prostřednictvím doodle, což je kreslené nebo animované logo úvodní stránky vyhledávače. Za léta své existence se doodles stala svérázným fenoménem, jimiž Google připomíná zajímavá výročí nebo významné dny.

Že Bible popisuje dlouhou řadu zázraků, není nic divného – kdo jiný by měl dělat zázraky než Bůh a jeho proroci. Víc už zaráží, že některé z těchto zázraků se nápadně podobají technice, kterou se dnes zabývají kosmické agentury. Řadu z nich už stačili zpopularizovat (a někdy i zprofanovat) autoři archeoastronautických hypotéz, k těm méně známým patří Jákobův žebřík nápadně podobný popisu hypotetického kosmického výtahu.

Když Derick Xiong vstoupil na crowdfundingový web Indiegogo s nápadem vyrábět laciného mobilem ovládaného létajícího robota (drone nebo také UAV) Ghost Drone, nasadil cílovou částku na 100 000 dolarů. Výsledek předčil všechna očekávání: ještě před koncem stanovené lhůty se mu sešlo 700 000 dolarů. Tím to ale zdaleka neskončilo. Krátce na to se za Ghost Drone vynořila společnost Enhang, která investovala dalších 10 milionů, aby rozšířila jeho výrobu.

V těchto dnech americká sonda Dawn přilétá k trpasličí planetě Ceres. Už během přibližování začala s jejím výzkumem a vše nasvědčuje tomu, že o dramatické objevy  nebude nouze: snímky ukázaly záhadné zářivé skvrny, další měření prozrazují existenci vulkánů chrlících vodní páru. Ceres je všechno jen ne mrtvé těleso, jak se dosud předpokládalo - a překvapení nejspíš teprve začínají.

Až poplavete v moři a z hladiny se vynoří typická šedavá trojúhelníková ploutev, nemusí to nutně být žralok chystající se k vaší konzumaci. Další možností je robotická ryba GhostSwimmer, kterou vyvíjí americké námořnictvo. Takže na to ani nestřílejte harpunou, protože i když je ta věc od skutečné ryby k nerozeznání, uvnitř jsou jen mikročipy, integrované obvody, cívky a plast - zkrátka nic na pánev.

Evropská kosmická agentura ESA provozuje satelit, jehož hlavním úkolem je vypracování mimořádně přesných map naší sluneční soustavy, Galaxie i vzdálenějšího vesmíru. Mise nese název Gaia a navazuje na úkoly, které plnil starší evropský satelit Hipparcos mapující z oběžné dráhy hvězdné nebe mezi lety 1989 až 1993.

Vědci zvolili netradiční metodu jak zkoumat nabídku pravěkých šéfkuchařů: prováděli analýzy zubního plaku kosterních pozůstatků lidí doby kamenné. Získali přitom nejen řadu překvapujících poznatků o tehdejším životním stylu, ale zjistili také, že pravěká strava by mohla být inspirativní i pro nás.

Jedním z největších vědců, techniků a vynálezců antiky byl Archimédes ze Syrakús. Jeho poučku o tom, že plovoucí těleso je nadnášeno váhou kapaliny jím vytlačené, se učil v základní škole každý. Méně se ví, že dokázal i některé věci, které jeho době připadaly téměř nadlidské a překvapují i dnes.

Už od roku 2010 sleduje Slunce sonda Solar Dynamic Observatory (SDO). Jde o součást programu NASA s názvem Living With Star, který zkoumá vztahy mezi Zemí a její mateřskou hvězdou. Tři vědecké přístroje na palubě umožňují dát do souvislosti magnetická pole a vnitřní procesy Slunce s jevy na jeho povrchu - a mimochodem nabízejí i nevšední pohledy na sluneční skvrny, protuberance a další působivé projevy sluneční aktivity.

Představa, že druh označující sám sebe za Homo sapiens - člověka moudrého - vyhyne, je sice nepříjemná, leč zdaleka ne nemožná, tím spíše, že onen samolibý "sapiens" občas moudrostí zrovna nepřekypuje. Odpověď na otázku, kdo nás tu potom nahradí, by nám pak už mohla být lhostejná, jenže není. I to patří k paradoxům lidské inteligence. A tak někteří vědci přemýšlejí, jak by v takovém případě "naše" planeta vypadala bez nás.