Novákoviny

Když Derick Xiong vstoupil na crowdfundingový web Indiegogo s nápadem vyrábět laciného mobilem ovládaného létajícího robota (drone nebo také UAV) Ghost Drone, nasadil cílovou částku na 100 000 dolarů. Výsledek předčil všechna očekávání: ještě před koncem stanovené lhůty se mu sešlo 700 000 dolarů. Tím to ale zdaleka neskončilo. Krátce na to se za Ghost Drone vynořila společnost Enhang, která investovala dalších 10 milionů, aby rozšířila jeho výrobu.

 

 

 

 To je jen jeden z projevů boomu těchto zařízení a leckdo nad ním možná mávne rukou. Nad dalšími už to ale nejde tak snadno. "Letošní CES bude ve znamení dronů, uvidíme jich tu stovky," říká Richard Doherty, analytik z organizace Envisioneering Group a dodává, že zřejmě budou největším hitem veletrhu, který určuje trendy ve spotřební elektronice. Drony zde letos budou zabírat čtvrtinu výstavní plochy. Podle odhadů společnosti CEA pořádající CES bude v roce 2015 objem trhu s drony představovat 130milionů dolarů a miliardovou hranici překročí během pěti let.

 

Podle prognózy, kterou si nechal udělat výrobce outdoorových kamer GoPro představujících nejčastější užitečný náklad dronů, dosáhne během příštích deseti letech tento segment objemu 11,6 miliard dolarů. Řeč je o civilních dronech - ale to je jen 11 procent celkového objemu, protože zbylých 89 budou tvořit vojenské, policejní a jiné erární stroje. Na tučné zisky se netěší jen výrobci dronů, ale také softwarové firmy, výrobci kamer, dálkových ovládání a další odvětví.

 

 

 

Od V-1 ke kovovému hmyzu

 

Drony jsou překvapivě mnohem starší, než by se dalo čekat: první pokusy s rádiem řízenými bezpilotními letadly se odehrály už za první světové války. Slavná V-1 za druhé světové války terorizující Londýn patřila do stejné kategorie. V 80. se v řídce obydlených oblastech amerického Středozápadu náhle vyrojila četná svědectví o pozorování UFO - a eprve mnohem později se ukázalo, že tu firma Sikorsky pro armádu zkoušela špionážní létající prostředek Cypher. Dnes už umí drony i bojovat.

 

 

 

obr: Drony jsou výsledkem tajných vojenských programů. Na čem se v nich pracuje dnes, je možné si jen představovat

 

 

Civilní stroje ale vypadají jinak než obávané Predatory. Začínaly jako obyčejné hračky - a většinou tak vypadají pořád: čtyři, šest, osm nebo víc svislých vrtulí, každá s vlastním elektromotorkem, machři ovšem raději říkají kvadro- hexa-, okta- nebo multikopter. Uprostřed je řídící elektronika, vespod závěs s kamerou. A nebo jiné zařízení; Amazon tvrdí, že drony naučí rozvážet zásilky, jiní je chtějí používat při záchranné službě, k ošetřování porostů. Nechybí ani snahy vyrobit multikoptéry, které by unesly člověka, protože velké množství navzájem nezávislých vrtulí zajistí bezpečnost a společně s počítačovou technikou dokonalé manévrovací schopnosti.

 

Jiná odnož dronů se vyvíjí opačným směrem: chtějí být menší a ještě menší, až se lidskému oku ztratí docela. Robotickému hmyzu se předpovídá skvělá budoucnost - tím spíš, že konstruktéři učí drony spolupracovat ve velkých skupinách. Jednotlivý robot bude pouze jedním snadno nahraditelným členem takového roje. "Úspěch mnoha nebezpečných akcí bude jednou na flotilách miniaturních létající robotů zcela záviset," konstatuje profesor Jonathan How, z Massachusetts Institute of Technology.

 

Stále ještě ale převládají drony nesoucí kamery. Ty nejlevnější se dají pořídit už za pár set až pár tisíc korun, to jsou ale pořád jen hračky. Prakticky použitelné bývají nejméně o řád dražší: důležitá je také schopnost klidného letu, přesnost manévrů, satelitní navigace, ovládání na větší vzdálenost, výdrž, schopnost vrátit se na místo startu když se přeruší spojení, možnost operátora vidět na ovládacím pultu záběr z kamery dronu, stabilizované plošiny pro umístění kamery, další čidla...

 

 

 

Problémy s předpisy

 

Drony se přitom nemusí používat jen pro šmírování opalujících se sousedek nebo ohromování facebookových přátel. Za pár korun zvládnou mnohé z toho, co dosud mohly dělat jen drahá letadla a vrtulníky: letecké záběry, mapování, kontroly vedení a staveb, pátrání po ukradených automobilech, monitorování stavu zemědělských ploch, řízení dopravy... ale samozřejmě se také propůjčit ke kriminální a teroristické činnosti.

 

 

 

obr: Drony jsou dnes běžně dostupné a objevují se případy jejich zneužití. Legislativa týkající se jejich provozu se v jednotlivých státech dramaticky liší

 

 

Proto sílí snaha jejich používání upravit zákony - a nechybí ani hlasy požadující řešit problematiku legislativy dronů obdobným způsobem jako regulaci střelných zbraní. S velkou pravděpodobností ale s ještě horším výsledkem, protože vymahatelnost takového práva by v praxi byla těžko uskutečnitelná.

 

Zjevení dronů zákonodárce zaskočilo. Český Úřad civilního letectví rozeznává kategorie "autonomní letadlo" (tedy takové, které neumožňuje zásah obsluhy do řízení), "dálkově ovládané letadlo" a "model" (t.j. dálkově ovládané letadlo do hmotnosti 20 kg). Autonomní letadla jsou zcela zakázána, pro dálkově ovládané letadlo se požaduje evidence, povolení a zaplacení příslušných poplatků, modely jsou zatím mez omezení. Sílí tlak na změny, především na zjednodušení procesu povolování. Zkušenosti s českým právem ovšem vedou k obavám, že změny budou naopak k horšímu - tím spíš, že v mnoha zemích EU už jsou předpisy značně omezující (například v Německu se stroj nesmí pohybovat v zastavěných oblastech). Evropská unie zatím tuto oblast ponechává na jednotlivých státech a sjednocení se v dohledné době neočekává.

 

Pod tlakem se ocitli i zákonodárci v USA, kde jsou na rok 2015 ohlášeny nové zákony regulující prodej a používání komerčních dronů. Cílem je hlavně začlenit je do systému řízení letového provozu a vyloučit tak kolize s dopravními letadly.

 

Jan A. Novák

 

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments