Novákoviny

Roboti chytří jako lidé vzbuzují naděje i obavy - předmětem polemik ale je také to, jak u nich případný lidský intelekt dokázat. Profesor Mark Riedl vypracoval nový test, který má určit, zda počítač po všech stránkách dostihl schopnosti lidského mozku.

Test se zaměřuje především na kreativitu, tedy schopnost myslet tvořivě, včetně takových činností, jako je kreslení nebo psaní poezie. Riedl, který se na Georgia Institute od Technology zabývá umělou inteligencí, to vysvětluje: "Kreativita je typický znak lidské inteligence."

Turing je mrtvý

Mark Riedl svůj test nazval Lovelace 2.0, protože rozvíjí obdobný test Lovelace navržený roku 2001 Selmerem Bringsjordem, Paulem Bello a Davidem A. Ferrucciim. Ti jej pojmenovali podle Ady Lovelace (1791 - 1871), dcery básníka Byrona, která v 19. století položila základy počítačového programování.

obr: Klasický Turingův test spočívá v tom, že člověk komunikuje přes neprostupnou překážku. Stroj je pak považován za inteligentní, pokud lidský účastník testu nepozná, zda mluvil s počítačem nebo jiným člověkem. Dnešní programy však umí úspěšně vést konverzaci tak, že ji převádějí do obecných schémat - a přesto jenou inteligentní

Test požadoval, aby stroj vytvořil umělecké dílo, přičemž konstruktér stroje na jeho činnost nejen nebude mít vliv, ale nebude ani schopný zpětně zjistit a vysvětlit, jakým způsobem jeho "dítě" ke konečnému výsledku došlo.

Riedl tento požadavek dál rozšířil. Podle něj bude možné považovat stroj za inteligentní teprve tehdy, když vytvoří umělecké dílo jakéhokoliv žánru na základě kritérií zadaných lidským rozhodčím. Týž rozhodčí pak posoudí, zda počítač zadané podmínky splnil. Profesor Riedl tvrdí, že teprve funkce lidského porotce udělá z původního testu Lovelace objektivní nástroj, protože do posuzování vnáší měřitelné parametry.

Když byl před třinácti lety zveřejněn test Lovelace, kybernetickým světem proběhla vlna vzrušení a v tisku nechyběly ani titulky "Zapomeňte na Turinga, je tu Lovelace". Po zjevení Riedlovy Lovelace 2,0 šli publicisté ještě dál: "Turing je mrtvý, ať žije Lovelace". Turingem v tomto případě není člověk, ale test, který byl dlouhá léta považován za základní kritérium hodnocení výkonů strojové inteligence. Byl pojmenován podle svého autora, kybernetika Alana Turinga.

Jablko s kyanidem

Alan Mathison Turing je považován za jednoho z nejvýznamnějších otců - zakladatelů moderní kybernetiky. Narodil se 23. června 1912 a čekal ho typický život génia předbíhajícího své vrstevníky. Od dětství ho zajímala čísla a řešil složité matematické problémy, současně ale měl potíže s pochopením kalendáře. Učitelé ho většinou nehodnotili nijak příznivě - ale spíš proto, že myslel příliš samostatně a často byl znalostmi i intelektem daleko před nimi.

Myšlenka, že lidský mozek je něco jako stroj, ho údajně zaujala už v deseti letech a natrvalo ho ovlivnila. Principy práce takového stroje formuloval roku 1936 ve své publikaci s anglicko - německým názvem On Computable Numbers with an Application to the Entscheidungsproblem. Za války se významným způsobem podílel na dešifrování německých zpráv pro ponorky v pověstném Bletchley Parku.

obr: Alan Turing, autor Turingova testu je považován za jednoho z otců současných počítačů. Zemřel po požití jablka otráveného kyanidem, ne všichni však věří, že to byla sebevražda

Z jeho poválečné činnosti je nejznámější právě Turingův test - metoda umožňující rozpoznat, že počítač dosáhl lidské inteligence. Člověk izolovaný v uzavřené místnosti měl klást otázky, které byly předávánu buď jiné osobě, nebo počítači. Pokud nedokázal rozpoznat, kdo odpovídá, měl být stroj považován za inteligentní. Idea dlouho budila značnou pozornost a byla považována za jeden ze základních kamenů učení o umělé inteligenci.

Tou dobou už se ale Turingova životní dráha chýlila k tragickému konci. Objevily se důkazy o jeho homosexualitě, která tehdy byla trestná a 8. června 1954 byl nalezen ve svém bytě mrtev. Na nočním stolku leželo nakousnuté jablko napuštěné smrtelně jedovatým kynaidem. Turingova smrt je dodnes předmětem dohadů, protože ne všichni věří na sebevraždu. Do legend vstoupil i otrávený plod: jeden z výkladů symbolu Apple tvrdí, že představuje právě Turingovo jablko.

Jak rostly výkony počítačů, dařilo se Turingův test oklamat, aniž by stroje byly inteligentní - stačilo odvádět řeč jinam, nebo odpovídat nic neříkajícími frázemi. Odborníci to však za splnění podmínky nepovažují. Týká se to i akce uspořádané letos při příležitosti výročí Turingovy smrti. Program Eugene Goostman od třináctiletého ukrajinského programátora Vladimira Veselova přesvědčil o své lidské podstatě třetinu porotců, ovšem ne právě čistými prostředky: vyhýbal se odpovědím, nebo předstíral, že je cizinec s nedokonalou znalostí angličtiny.

Sám Riedl říká, že Turing svůj test jako univerzální oficiální nástroj pro rozpoznání inteligentního počítače vůbec nezamýšlel: "Ani nemohl, protože musel vědět, že slabinou testu je neschopnost rozeznat lež." Současně také konstatoval, že žádný příslušník dosavadních generací počítačů nedokáže splnit podmínky jeho testu Lovelace 2.0.

Ani Riedlova Lovelace 2.0 se nevyhnula kritice. Někteří odborníci poukazují na to, že umělecké schopnosti nemá ani podstatná část lidské populace, zatímco někteří roboti už vytvořili zajímavá díla. Obzvlášť avantgardní formy moderního umění navíc vyvolávají otázku, co vlastně je možné za kreativní výtvor považovat.

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments