Novákoviny

Za?átkem února prob?hly médii zprávy, že vrt provád?ný u antarktické stanice Vostok už prorazil celou tlouš?ku zdejšího n?kolik kilometr? silného ledovce a dosáhl hladiny jezera, v n?mž v?dci o?ekávají nález neznámých forem života. Nechybí ani domn?nky, že jezero Vostok m?že být modelem pro hledání živých organism? ve vesmíru.  Práv? proto vrtání probíhalo velmi pomalu a opatrn? – panovaly obavy z kontaminace panenských vod jezera b?žnými mikroorganismy.

Jánošíkovské heslo "Bohatým brát a chudým (případně sobě) dávat" si v každé době nacházelo nadšené sympatizanty, a tak nepřekvapuje, že jsou i v časech, kdy vlastnictví digitálního obsahu může mít stejný efekt, jako kdysi vlastnictví truhly plné zlaťaků. Zákrok establishmentu proti Megauploads a následné útoky počítačových pirátů na vládní servery tak budí radostné vzrušení v řadách digitálního proletariátu - a popravdě řečeno, není se co divit, protože chování některých velkých držitelů autorských práv opravdu často připomíná nenažrané feudály koledující si o převýchovu za pomoci vidlí a kos. Přesto si neodpustím pár asi nepopulárních slov, kterými se pokusím tohle jánošíkovské nadšení trochu zchladit. Autorská práva totiž vůbec nejsou takový feudální přežitek, jak radikální počítačoví piráti tvrdí.

To, co je tam někde nad námi, si občas umí z lidské blbosti pěkně vystřelit. Relativně teplý prosinec ponoukl české klimatology k mediálnímu zviditelnění další studie o globálním oteplování, podle níž u nás bude brzy takové horko a sucho, že je třeba sypat ještě víc peněz betonové mafii na stavbu přehrad, abychom tu nepomřeli žízní. 10. ledna tyto "vědecké závěry" (v nichž i duše poměrně prostá nemá problém rozpoznat neviditelnou ruku zdejších průmyslových lobby) zveřejnily Hospodářské noviny - a vzápětí udeřily mrazy, díky nimž ani nejúplatnější oteplovači nebudou moci letošní zimu označovat za mimořádně teplou (což ostatně nebyly ani ty předchozí). Klimatologická tlupa, která se už stala na penězích získaných z oteplovacího vydírání závislá, si přesto jistě dál bude mlít svou - po vzoru církevních scholastiků ostatně už dřív vyhlásila dogma hlásající, že i ochlazování je vlastně jen zakuklené oteplování. Ale pro ty, kdo ještě zůstali při smyslech a mimo kolotoč "klimatických peněz", mohou být současné mrazy důvodem k zamyšlení: jak to tedy je - otepluje se, ochlazuje, nebo se neděje nic mimořádného?

Nejen staré časy měly své mýty a legendy - vznikají i v moderní době. K nejpůsobivějším patří příběh známý jako filadelfský experiment, vyprávění o lodi, která zmizela během vědeckého pokusu za druhé světové války. A i když vědci historku vyvracejí, stále jí věří tisíce lidí po celém světě.

Ob?as se rozho?í spor, zda jsou spole?enské v?dy stejn? exaktní, obtížné a významné jako v?dy p?írodní. Tvrzení, že by mohly být dokonce obtížn?jší a významn?jší vypadá na pohled ujet? - vždy? mají pov?st úto?išt? lidí, kte?í na techniku nebo p?írodní v?dy nesta?í. A p?ece: p?írodov?dec zkoumá sv?t, jehož principy jsou dané, což mnohé usnad?uje. A i když ho Darwin p?edem správn? varoval, že "p?íroda nám lže do o?í" a Einstein vtipn? poznamenal, že "B?h je po?ouchlý", jeden velký problém mu odpadá: pozitrony, molekuly, nebo minerály nemají touhy ani pot?eby, což o lidských bytostech zkoumaných spole?enskými v?dami ?íci nelze.

Pro ty, kdo mají rádi teplo, není současná vlna mrazů nic příjemného – na Mrazíka se možná dobře kouká v televizi (tedy, jak komu...), ale bližší kontakt s ním není nic moc. Může vás ale hřát vědomí, že mnoho živočichů si musí i bez kabátu poradit s mnohem nižšími teplotami.

Rekordmanem asi je bezobratlý živočich želvuška, která přežije osmihodinové ponoření do kapalného hélia (-267 stupňů Celsia). Tučňák císařský žijící v Antarktidě sedí na vejcích bez jakékoliv ochrany při teplotách okolo -40 stupňů Celsia. Skokan lesní ze Severní Americky přežívá zimu zmrzlý na teplotu i desítek stupňů pod nulou.

Rekordmanem mezi studenokrevnými vodními obratlovci jsou ryby v oblasti Antarktidy, které mají v krvi proteiny fungující jako nemrznoucí kapalina. Tak třeba ryba Macropteris maculatus běžně žije ve slané vodě teplé -1,8 stupňů Celsia.

I spát se dá bez topení a při otevřeném okně - při správné genové výbavě: tělesná teplota sviště během zimního spánku klesá na +4 stupňů Celsia

Už je ti teplo, děvenko?

(Figurka v titulku je dílem výtvarnice Judy Raley)

Před časem médii proběhla zpráva agentury DPA, že tým německých vědců na pravěké lebce objevil stopy neurochirurgického zákroku. Pacient žil před přibližně 4500 lety, tedy v mladší době kamenné, kdy "chirurgové" měli k dispozici pouze pazourky. A přesto se rána zjevně zahojila, takže majitel lebky šťastně přežil. Zdaleka nejde o jediný nález tohoto druhu - náročnou a nebezpečnou operaci zvanou trepanace prováděli lidé celá tisíciletí na různých navzájem vzdálených místech světa. Odkud se znalost riskantního postupu vzala a k čemu trepanace sloužily, je stále záhadou

Od počátku 60. let minulého století se poměry v tehdejším Československu začaly nenápadně lepšit. Díky tomu bylo aspoň tu a tam možné se znovu začít veřejně zabývat i parapsychologickými tématy. Badatelé na tomto poli to ale stále neměli lehké. poprvé ale také vznikly oficiálně uznané (a veřejně přiznané) subjekty, které se bádání na poli mimosmyslového vnímání věnovaly.

O Mezinárodní kosmické stanici (ISS) se nějak přestalo mluvit, pořád ale funguje. Připomenout si to můžete na těchto úchvatných záběrech noční tváře planety Země pořízených z její paluby: osvětlená velkoměsta, záblesky bouří, polární záře, svítání... Trochu nadhledu nikdy neuškodí - a tenhle je navíc i krásný.

V komunistickém Československu byla psychotronika vyhlášena za buržoazní pavědu odporující dialektickému materialismu - a běda tomu, kdo by se jí chtěl zabývat. Ovšem jen oficiálně. Ve skutečnosti se tajné služby o tento výzkum intenzívně zajímaly.A když papalášům přestalo zdraví sloužit, většinou šly poučky marxismu-leninismu stranou.

Na socialistickou éru má někdo vzpomínky nepříjemné, jiný příjemné, další žádné - se záhadami by ji ale asi spojoval málokdo. A přece jich po sobě tento režim zanechal pozoruhodné množství. Ponechme stranou ty, které se dotýkají mocenských hrátek a všimněme si raději těch, které jakoby navazovala na mystiku mnohem starší: na výzkum neznámých sil lidské psychiky. Zde je první díl série článků stručně shrnující vývoj snah o parapsychologické bádání u nás.

Fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny ze slunečního světla se zatím potýkají s nízkou účinností. Vědci proto zkoumají struktury, které mikroorganismům umožňují získávat energii i z velmi slabého světla. Výsledkem by měla být nová generace solárních článků.

Je to doslova otázka života a smrti celé naší civilizace: za jak dlouho vyčerpáme zásoby fosilních paliv, za něž zatím stále ještě nemáme plnohodnotnou náhradu? Zatímco jedni tvrdí, dno už je na dohled, podle jiných jsou zdroje prakticky nevyčerpatelné.

Shoda zatím panuje jen v tom, že nehrozí vyčerpání zásob uhlí - jenže tím nejde pohánět automobily, protože výroba syntetického benzínu zavedená za druhé světové války Němci je v mírových podmínkách nerentabilní. A tak se pozornost soustřeďuje především na ropu.

Herní konzole, hry, v mobilu, budování civilizací nebo střílečky v supernadupaných pécéčkách jsou skvělé věci, byť nezřídka poněkud konzumní a občas ne právě levné. Nedávno jsem čistě náhodou objevil jiný druh elektronického hraní, který je na první pohled hodně nenáročný, trochu ujetý - a připomíná malé děti, které neznajíce ještě skutečné hodnoty věcí, dají před dokonalým autíčkem přednost střepům ze smetiště (nebo z onoho autíčka ty střepy udělají). Ta dětinská nenáročnost ale je za určitých okolností klamná, protože pro někoho může být právě tenhle druh hraní začátkem dlouhé a dobrodružné cesty.

Konec dinosauřích vládců druhohor je spojován se srážkou Země s velkým asteroidem před 65 miliony let. Poslední dobou však tato teorie dostávala trhliny a nyní se zdá, že za genocidou dinosaurů stojí jiný pachatel: sopky.

"Shromáždili jsme důkazy, v jejichž světle teorie o vyhynutí v důsledku pádu jediného asteroidu neobstojí," uvedla koncem minulého roku v odborném časopisu Earth and Planetary Science Letters Gerta Keller z Princeton University. "Je to dnes už víc slepá víra než vědecká hypotéza. Vznik meteorického kráteru Chicxulub v dnešním Mexiku nebyl dost katastrofický na to, aby způsobil masové vymírání druhů."

Bez vynálezu fotografie by naše civilizace neměla mediální svět v dnešní podobě, ztratila by podstatnou část své paměti - a nejspíš by vypadala úplně jinak. Její zrod je ale poznamenán záhadami, skandály a spory o prvenství.

"Fotografie je něco jako univerzální jazyk," řekl slavný americký fotoreportér a držitel Pulitzerovy ceny Bill Frakes. "Představuje jeden z nejlepších způsobů komunikace." Opravdu dobrá fotografie navíc není pouhým zachycením reality, ale také uměleckým dílem, které odráží osobnost člověka za kamerou. William E. Smithe, který pracoval mimo jiné i pro časopis Life to vyjádřil slovy: "K čemu je hloubka ostrosti, když chybí hloubka citů?"

Vydat sborník povídek od různých autorů se dnes už nenosí tolik jako za lepších časů sci-fi, kdy vznikaly výběry téměř legendární - připomeňme třeba Tunel do pozítří. Výjimku tvoří almanachy poskládané z příspěvků do literárních soutěží. Budiž za to nakladatelům chvála, protože už vydávání samo o sobě je adrenalinová záležitost. Ale vydat navíc nesourodou směs povídek více či méně začínajících autorů různého zaměření a různého talentu - to už chce odvahu hodnou Luka Skywalkera a Darth Vardera dohromady.

Jedním z takových počinů je sborník Kočas 2011 sestavený Jiřinou Vorlovou z děl zaslaných do soutěže o Cenu Karla Čapka při setkání fanoušků sci-fi a příbuzných žánrů Parcon 2011. Čtenář tu tedy najde od všeho něco: nechybí čistá sci-fi, ani módní fantasy, trpět nouzí nebudou milovníci záhad, křehké lyriky, nebo upírů. Riziku, že výsledek by mohl způsobit stejné zažívací potíže, jako když pejsek s kočičkou vařili dort, se výběr zdařile vyhnul tím, že kvalita většiny povídek je na slušné úrovni.