Novákoviny

Zemřel Steve Jobs - a tahle zpráva nejspíš nějak zasáhne každého, kdo nevnímá počítače a mobily jen jako pracovní nástroj. Jak už to tak u výrazných osobností bývá, Jobs se skládal z explozívní směsi problematických lidských vlastností, schopnosti vidět dál než jiní a bezohledné vůle své vize prosadit. Byl jedním z těch, kdo mění svět, lhostejno, zda k lepšímu či horšímu. Což konstatuji s plným vědomím toho, že Jobsovy úspěchy posledních let už nebyly ani tak na poli technologií, jako spíš na poli manipulace s masami konzumentů. Jeho význam tím ale není o nic menší - pojďme si tedy jeho životní dráhu v krátkosti připomenout.

Nejlepší léčba je taková, při níž si organismus pomůže sám. Právě k ní mohou otevřít cestu vědecké práce oceněné Nobelovou cenou za medicínu. Dostali ji Američan Bruce Beutler, Francouz Jules Hoffmann a Kanaďan Ralph Steinman. Jejich výzkum se týkal obranných schopností těla proti mikroorganismům i nádorům.

Nepřekročitelnost rychlosti světla dělá náš vesmír útulným a bezpečným - chrání nás před mimozemšťany i všetečnými návštěvníky z budoucnosti. Současně ale také provokuje: co kdyby se Einstein přece jen mýlil?

Koncem předminulého týdne asi zajásali všichni, kdo touží cestovat časem, létat ke vzdáleným hvězdám a povídat si s mimozemšťany - prostě dělat věci běžné jen ve světě hrdinů seriálu Star Trek. Šťastnou chvilku jistě zažila i pitoreskní komunita neortodoxních vědců, filosofických provokatérů a šílenců, kteří se už téměř jedno století marně snaží zadupat do země Einsteinovu teorii relativity. Především ale  zpozorněli všichni, kterým něco říká slovo "fyzika", protože její stavba se zachvěla v samotných základech.

Tento týden se - stejně jako každým rokem ve stejnou dobu - rozhoduje o tom, kdo dostane Nobelovu cenu. A stejně jako každý rok, i tentokrát mezi oceněnými nebudu nejen já (což je sice politováníhodné, ale vcelku omluvitelné), ale ani nikdo z těch, kdo mají na svědomí informatickou a komunikační revoluci posledních desetiletí. A to už možná stojí za zamyšlení.

Mobily jsou čím dál chytřejší. Zatímco ještě nedávno byly tak hloupé, že uměly jen telefonovat, dneska už jsou tak chytré, že vám například i řeknou kde jste. Což v mnoha případech znamená, že jsou chytřejší než jejich majitel, alespoň pokud ten se nachází někde na půl cesty mezi občerstvovacím zařízením a záchytkou.

Když dostanete k recenzi knihu, jejíž hrdina má stejné povolání jako vy, kde se dějí stejné věci jako vám, odejde odtamtud stejným způsobem a hrdinka se jmenuje stejně jako vaše dcera, pak z toho nevyhnutelně dostanete trochu schizofrenní pocit. Když pak navíc u hrdiny pronásledovaného běsy, které ani vám nejsou tak úplně cizí, ta schizofrenie opravdu propukne (a ještě je to popsáno dostatečně sugestivně), pak o svém duševním zdraví po dočtení nevyhnutelně aspoň trochu zapochybujete.

Poslední hodiny své kariéry na oběžné dráze prožívá satelit UARS. Stroj velikosti autobusu se během zítřka rozpadne a z větší části shoří v atmosféře, některé trosky ale dopadnou až na zem. Předpovědi místa a času odborníci postupně zpřesňují, zatím stále není vyloučené, že k tomu dojde i v České republice.

Na jaře mi zemřela matka. Bylo jí přes 90, ale psychicky pořád v relativně dobrém stavu, teprve poslední měsíc se její stav výrazně zhoršil. Odmítala vstávat, byly problémy s jídlem a hygienou, vymýšlela si, i v noci neustále někam telefonovala... Obvodní lékařka ale shledala její zdravotní stav jako dobrý, a tak jsem se rozhodl ji držet doma, dokud to jen půjde. Přitom se stala věc, z níž mi dodnes běhá mráz po zádech...

Pokud se taky zajímáte o záhadu létajících talířů, které měli němečtí konstruktéři koncem války vyvíjet v Praze, pak tohle video vás určitě nadchne. Ne netvrdím, že je pravé - ale udělané je pěkně.

Víc o diskoplánech v Třetí říši najdete zde

Náhoda je nevyzpytatelná - a nebo snad ne? Ten, kdo by ji zkrotil, má naději na bohatství a moc, od astronomických výher v loteriích až po možnost předvídat budoucnost. A tak snaha vypočítat nevypočitatelné rozhodně nechybí.

Před časem se NASA v tichosti vrátila k vývoji Obamou zrušené kabiny Orion, nyní byl vráten do hry i její nosič - v původním programu Constellation nazvaný Ares, dnes (snad aby to Barackovi nebylo líto) decentně přejmenovaný na SLS (Space Launch System). První let se očekává roku 2017. Nosič pro pilotované lety (včetně mise na Mars) má srovnatelné parametry s půl století starým von Braunovým Saturnem V z lunárního programu Apollo - a tak se vnucuje otázka, kde už mohla astronautika být (a kolik by se přitom ušetřilo), kdyby se do ní nepletli politikové. Nicméně, lepší něco než nic, takže je jistá naděje, že se Američané zase do vesmíru vrátí. S pilotovaným programem sice má NASA problémy, animace jí ale jdou dobře, takže tady je SLS jak bude vypadat - jestli se do toho nevloží zase nějaký populistický prezident.

Ke zlatu se lidé tradičně uchylovali vždy v nejhorších dobách, nynější dramatický růst jeho ceny ale nemá obdoby. A to i přesto, že nehrozí válka, není hyperinflace a současnou "krizi" zatím doprovází životní úroveň, o jaké lidé minulých časů mohli jen snít. Je zlatá bublina výraz "tahu času", tušení příchodu opravdu špatné doby, nebo jen manipulace obchodníků s žlutým kovem?

Budovy Světového obchodního střediska nebyly jen obyčejné mrakodrapy - od samého počátku je autoři idei jejich stavby zamýšleli jako symbol. Jejich pád způsobený hrstkou odhodlaných teroristů proto vzbudil řadu otázek.

"WTC bylo víc než jen budovy," napsal historik architektury David Johnson. "Zrodily se v časech, kdy budoucnost New Yorku byla nejistá a ony mu vrátily sebedůvěru. Brzy se staly jeho symbolem."

Když se autora architektonického návrhu Dvojčat Minoruho Jamasakiho zeptali, proč chce dvě stodesetipatrové budovy, přestože by stačila jedna dvěstědvacetipatrová, odpověděl prost?: "Nechci ztratit lidské měřítko."

Zřícením budov WTC 11. září 2001 skočil krátký sen o lepším a bezpečnějším světě po pádu železné opony. Událost se stala přelomem, k němuž nelze nemít stanovisko. Zatímco vyspělé země strnuly v hrůze nad hromadnou vraždou nevinných civilistů, teroristé slavili - vedle toho se ale objevila i třetí interpretace, podle níž si dvojčata Američané ve skutečnosti zbourali sami. Pád budov WTC se tak zařadil do kategorie konspiračních teorií, kterým se říká False Flag - operace pod falešnou vlajkou.

Hypotézu známou jako 9/11 Conspiracy zdánlivě poněkud paradoxně šíří také islamisté nebo ti, kdo k nim mají blízko, přestože tím vlastně shazují největší úspěch svého boje. Vysvětlení je ale prosté: hypotéza není určená pro vlastní bojovníky, ale pro "užitečné idioty" v řadách levicových intelektuálů a frustrovaných outsiderů západního světa.

A ti se jí opravdu radostně chopili.

Dnes je upír figura dobrá tak nanejvýš k příjemnému strachu u televizní obrazovky - když už si z něj režisér přímo nedělá legraci. Není to ale tak dávno, kdy lidé brali bytosti sající krev smrtelně vážně. Dokládají to nejen archeologické vykopávky, ale i úřední zprávy z doby poměrně nedávné.

Nedávno jsme tu předpověděli, že první otřes půdy na Chebsku 24. srpna nebyl poslední - a předpověď se vyplňuje. Zahrát si na jasnovidce ale bylo tak těžké, protože tamní zemětřesné roje mají opakující se průběh. Stejně snadno tedy můžeme předpovědět, že ani tentokrát nebudou škody velké. Pohled do historie ale ukazuje, že v našich končinách se mohou vyskytovat zemětřesení i jinde - a zdaleka ne s tak nevinným průběhem. Přinášíme proto několik záznamů ze starých kronik a přehled nevýraznějších zemětřesení u nás.

 Na první pohled to vypadá jako laciná exhibice kavárenského intelektuála: přináší internet požehnání osvěty bloudícímu lidstvu, nebo všeobecnou barbarizaci a úpadek mravů? Jenže i odpověď na takovouto otázku jde matematicky modelovat. A výsledky nedávají moc radostné vyhlídky do budoucna.

Každý převratný vynález projde třemi vlnami. V té první vynálezce a okruh jemu duševně zpřízněných mluví o zlatém věku, který jeho výtvor lidem přinese. Druhou vlnou je odmítavá reakce zpátečníků - ne vždy vyvolaná jen chronickým nepřátelstvím vúči pokroku, ale leckdy i obavami pohříchu zcela oprávněnými. Teprve, když obě vlny přejdou, přichází třetí v podobě masového zevšednění novinky. Je to i případ internetu a sociálních sítí, nebo mají tyto technologie potenciál otevřít Pandořinu skříňku zla, které moderní civilizaci zahubí?