Novákoviny

Znamení zvěrokruhu, v němž byli zrozeni, lidé obvykle znají lépe než číslo svého občanského průkazu a někteří ho na sebe prozrazují při každé příležitosti. Naproti tomu astronomové často nechtějí o astrologii ani slyšet. Byly ale časy, kdy oba obory měly k sobě mnohem blíž než dnes.

Aerokraťas je soutěž autorských krátkých filmů do 10 minut, kterou každoročně vyhlašují piloti kina Aero již od roku 2004. Vítěz soutěže získává už tradiční hlavní cenu - profesionální digitální kameru SONY a jeho film se spolu s dalšími vítěznými filmy stává oficiálním předfilmem p?ed projekcemi celovečerních filmů v kině Aero v následujícím roce. Uzávěrka přihlášek byla 30.9.2011. Kompletní informace o soutěži najdete na www.kinoaero.cz. Další údaje jsou na http://www.muvi.cz/aerokratas-2011

Stížnosti na to, kolik hesel, PINů a PUKů si musí člověk pamatovat, aby zprovoznil svůj mobil (nebo se dostal ke svým penězům v bance), už jsou trochu omšelé. Vzpomněl jsem si ale na historku, která jim dává určitou naléhavost a navíc je docela zábavná. Alespoň pokud nejste zrovna těmi, komu se přihodila.

Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína je největší energetická zakázka v Evropě, takže včerejším (týká se 31. října 2011) předáním zadávací dokumentace začala soutěž o částku v řádu stovek miliard korun. Cílem je vybavit Temelín dalšími dvěma bloky s reaktory tzv. třiapůlté generace, které se mají vyznačovat lepší ekonomikou provozu, prodloužením period mezi výměnou paliva i celkové životnosti (okolo 60 let) a posílením bezpečnostních prvků. V současnosti se staví v Číně, Rusku, Francii a Finsku. Žádný z nich však není dokončený a vyzkoušený, výběrové řízení tedy bude tak trochu soutěž zajíců v pytli. Proto je nastaveno tak, aby skončilo roku 2013, kdy by první jednotky již měly ve světě běžet. Pokud se reaktory nepodaří "rozchodit" nebude zřejmě vítěz formálně potvrzen.

"Je to milník, který představuje úspěch i výzvu," tvrdí materiály OSN o dovršení sedmé milardy duší ve skóre populační exploze. Nepochybně zjištění o to radostnější, že podle prognóz z pera expertů téže OSN sepsaných roku 2004 nás mělo být 7 miliard až za dva roky. Světová organizace se k úspěchu staví čelem: podpoří koncerty, literární soutěže a studie na toto radostné téma. Jenže jiné z toho spíš mrazí a nejen proto, že čísla bylo dosaženo v období Halloweenu, jak si vtipně všiml Roger Engelman na stránkách Guardianu.

Vědecké poznání je získané za cenu mnoha omylů. Některé jsou pochopitelné a byly přirozenou cestou překonány. Jiné se ale staly slavné, protože jejich nositelé na nich z osobních důvodů trvali. Navěky tak připomínají, že ani věhlasné jméno, ani honosné tituly či funkce nikomu nezajišťují patent na pravdu.

Hlášky o tom, že Adolf Hitler přežil konec druhé světové války přicházejí snad ještě častěji než střídání ročních období. Znovu zesílily po zjištění, že takzvaná Hitlerova lebka patřila ženě. Naposledy (zatím) se tohoto vděčného tématu chopili britští autoři Gerrard Williams a Simon Dunstan v knize "Grey Wolf: The Escape of Adolf" (Šedý vlk: Adolfův únik). Kniha, která vyšla na počátku října, vzbudila očekávaný rozruch. Podařilo se Adolfu Hitlerovi přečkat poslední dny války?

Záběry z přistání Airbusu A-380 v Praze Ruzyni 2. října 2011. Podívaná, která nepotřebuje komentář - jen poděkování autorovi skvělých záběrů.

Oficiální historie vzduchoplavby u nás je poměrně krátká a chudá. Ve skutečnosti však je kolem jejích počátků mnoho nejasného a možná se můžeme pochlubit i některými prvenstvími. V poslední době se objevují historická fakta naznačující, že kořeny létání u nás mohou být překvapivě hluboké - a není vyloučeno, že další neznámé skutečnosti na své objevení teprve čekají. Oficiálně u nás poprvé letěl Jean Pierre Blanchard a hrabě Šternberk - možná ale, že ve skutečnosti se u nás dokonce létalo ještě před tím, než bratři Montgolfierové vypustili svůj první balón.

Nekonečný příběh evropského navigačního systému Galileo dostal v pátek (21. 10. 2011) pokračování: pomocí ruské rakety Sojuz se na oběžnou dráhu podařilo vyslat první dva satelity až na druhý pokus. Což by samo o sobě nebylo tak zlé, protože v kosmonautice se takové věci stávají. Jenže podle původních slibů měl být systém už tři roky funkční. Nečekaným způsobem se tak naplnilo nedávné proroctví generálního ředitele Evropské kosmické agentury (ESA), tvrdícího že "říjnový start bude čítankovým příkladem evropské a mezinárodní spolupráce". Současný neúspěch opravdu „čítankově“ ilustruje, že Galileo zatím je ze všeho nejvíc černou dírou na peníze a že "mezinárodní spolupráce" nemá daleko k závislosti na Rusku.

Okolo smrti Steva Jobse zaplavila svět proroctví jak to teď s Apple půjde z kopce. Jestli se tak opravdu stane, bude to pěkná ironie. Na hrobech slavných - od Ježíše až po Michaela Jacksona - marketing zatím vždycky bodoval. Bude firma stvořená marketingovým mágem výjimkou?

Michail Puchkov z Petrohradu tajně stavěl ponorky na svém dvorku už za Brežněvovy éry - a když se s jednou z nich pokusil doplout za železnou oponu, skončil místo toho v železné síti narafičené komunisty na podobné ptáčky. Pak ale naštěstí přišla perestrojka a KGB Puchkova místo do ťurmy poslala studovat lodní stavitelství. Ponorky si na dvorku staví dál, jen čím dál větší a už ne šlapací, ale s motory a plné elektroniky.

Žádný jiný mořský živočich nemá tak špatnou pověst jako žralok. Z některých starších filmů a knih by se mohlo zdát, že lidé tvoří bezmála hlavní složku jejich jídelníčku. Poslední dobou ale přibývá hlasů, podle kterých je žralok mnohem častěji oběť než agresor.

Napadlo vás někdy, jak budou zprávy o světě mobilů a informačních technologií vypadat za takových... dejme tomu... 10 let? Měl jsem onehdá prudký záchvat představivosti, a tak nelením se o úryvky své vize podělit. Pokud by vás inspirovaly k hledání šňůry a příručky o vázání uzlů, neunáhlete se. Je to jen fantazie - a při jejím vymýšlení nezahynul žádný živý tvor.

Je to jeden z nejrozšířenějších léků - a přestože ho lékárníci nabízejí více než jedno století, pořád není úplně jasné proti jakým chorobám jej užívat. Zatímco jedni ho berou nanejvýš při nachlazení, druzí věří, že pravidelné užívání je ochrání před rakovinou, infarktem i jinými metlami lidstva. A třetí naopak varují, že může poškodit zdraví.

Každoročně touto dobou dostávají fyzikové, lékaři, chemici, literáti a bojovníci za mír nejprestižnější ocenění: Nobelovy ceny. Ale i komise, které je udělují, jsou jen lidským výtvorem, a tedy rozhodně ne neomylné. Výtek k výběrů laureátů je téměř nekonečná řada, sem se nám vešly jen některé.

"Kde nemůže žít plamen, tam nemůže žít žádný živočich, který dýchá," zapsal si Leonardo da Vinci - na objev kyslíku to ale ještě nestačilo. K tomu došlo až v 70. letech 18. století, kdy tento důležitý plyn nezávisle na sobě izolovali Angličan Joseph Pristley (1733-1804) a Švéd Carl Wilhelm Scheele (1742-1786). Tak se to aspoň dnes na školách učí. Jenže skutečnost je možná úplně jiná.

Zatímco vědci hledají život ve vesmíru, pořád ještě nerozumíme ani tomu, který nás obklopuje na Zemi. Jednou ze záhad biologie jsou hlenky - kuriózní organismy, které v přírodě nemají příbuzné. Jsou to mimozemšťané?