Novákoviny

V pondělí 14. února sonda Stardust zblízka fotografovala kometu Tempel-1. Podařilo se při tom získat kvalitní snímky kráteru, který tu vytvořil projektil vystřelený před několika lety z jiné sondy. S výsledky experimentu včera NASA seznámila novináře na tiskové konferenci.

Sonda se ke kometě přiblížila až na 175 kilometr?, což bylo ještě o několik desítek kilometrů méně než se předpokládalo. Pořídila při tom 72 snímků s vysokým rozlišením. Vědce nejvíc zajímala oblast, kam roku 2005 dopadl projektil sondy Deep Impact, který vymrštil materiál komety, aby bylo možné zkoumat jeho vlastnosti. Vznikl tak kráter o průměru přibližně 100 až 150 metr?.

Dnes by měla k Mezinárodní kosmické stanici odstartovat evropská nepilotovaná loď ATV Johannes Kepler. Je to vlastně i naše loď, protože Česká republika je členem Evropské kosmické agentury (ESA). Zajímavá je také tím, že z nákladních lodí ATV by se jednou mohly stát evropské pilotované lodě. Po letu Johannese Keplera se tu proto k vrátíme jak k jeho misi, tak k ATV a jejím perspektivám podrobněji.

AKTUALIZACE:

Text jsem sice psal 15. února a pak byl star odložen, přesto ale zůstává titulek aktuální: loď má letět dneska, tj. 16. února. Doufám, že tentokrát už se start povede a že zítra konečně bude titulek zastaralý.

Zemřít se chce málokomu, proč tedy nevyhovět poptávce a nenabídnout zákazníkům možnost přežít svou vlastní smrt. Myšlenka je jednoduchá: stačí tělo zmrazit a strčit do mrazáku v naději, že pokrok medicíny za pár desítek nebo stovek let si s problémem poradí. Platit se ovšem musí předem.

Počátkem března 2006 se ve francouzské obci Nuel-sur-Layon konal zdánlivě obyčejný pohřeb. Náhodnému návštěvníkovi snad mohlo být divné jen to, že zesnulý nebyl jeden, ale šlo o manželský pár - doktora Raymonda Martinota a jeho ženu Monique Leroy. Příčinou smrti ale nebyla ani autonehoda na rodinném výletě, ani společná sebevražda. S trochou nadsázky se dá ¨říci, že hlavním důvodem konání tohoto pohřbu byla porucha mrazáku. "Už se necítím být tak truchlícím pozůstalým, jako před lety, když rodiče opravdu zemřeli," uvedl reportérům agentury France Presse Rémy Martinot, syn mrtvých manžel?. "Cítím jen hořkost, že jsem nemohl splnit poslední přání svého otce. Teprve budoucnost možná ukáže, že byl skutečným průkopníkem."

Cíl Raymonda Martinota totiž nebyl právě malý: chtěl přelstít samotnou smrt. A zabránila mu v tom banální technická porucha...

P?esně na svatého Valentýna v pondělí 14. února se kosmická sonda Stardust setká s kometou Tempel 1. Výsledkem budou snímky tělesa, které mohou mnohé prozradit o původu sluneční soustavy i života. Současně se ale jednou mohou hodit i v případě, že by hrozila srážka Země s některou z komet.

Minulý týden přinesla média varování islandského geologa Palla Einarssona týkající se tamní sopky Bardarbunga: "V okolí vulkánu pozorujeme rostoucí seizmickou aktivitu. Už to samo o sobě je důvod k obavám."

Vzhledem k tomu, že loni panika způsobená jinou islandskou sopkou vedla k zastavení letového provozu nad nezanedbatelnou částí světa, média se zprávy radostně chopila. Poněkud ukvapeně, protože z islandské strany následovalo hned několik dementi.

"V současnosti nejsou žádné signály hrozící vulkanické erupce na Islandu," uvedl Islandský meteorologický ústav, který má na starosti také sledování seizmické aktivity.

Sám Einarsson o dva dny později serveru IceNews řekl, že ve skutečnosti sice opravdu upozornil na aktivitu kolem hory, současně ale výslovně uvedl, že tato malá zemětřesení nejsou nic neobvyklého. Britský Daily Telegraph si to ale přeložil ve smyslu "popadněte děti a vemte nohy na ramena...," jak to pak ironicky popsala islandská média.

"Opravdu nechápu, jak vůbec mohou takoví novináři existovat, " komentoval to sám Einarsson pro server IceNews.

Jan A. Novák

Co je to diesel, ví snad každý - bez motoru na naftu si současný svět ani nejde představit. Život muže, po kterém se jeden z nejrozšířenějších typů motorů jmenuje, ale dodnes zahaluje nejedno tajemství. Největším z nich je jeho záhadné zmizení v Lamanšském průlivu.

 V říjnu 1913 vytáhla posádka holandské rybářské lodi Coertsen z vod Severního moře podivný úlovek: tělo muže starého něco přes 50. let. Prohledali mu kapsy, dali stranou doklady i osobní drobnosti a znovu jej vrátili do mokrého hrobu - na malém kutru nebylo místo pro mrtvé. Mimoděk se tak postarali o jednu velkou záhadu historie.

Jenže v té době na řešení záhad nebyl čas. Do vypuknutí první světové války chyběly už jen měsíce a muž z hlubin v ní posmrtně sehrál významnou úlohu. Pokud ovšem byl tím, za koho jej považovali. Jisté je jen jedno: doklady nalezené u mrtvoly zněly na jméno Rudolf Christian Karl Diesel.

Čím dál víc zaměstnavatelů očekává, že pro ně lidé budou dělat zadarmo, nebo skoro zadarmo. Záminky jsou různé: zkušební doba, možnost "udělat si jméno", krize a slib, že až jednou bude lépe... Dělají to už nejen majitelé barů, ale stále častěji webové servery, redakce, nakladatelství, televizní a rozhlasové stanice - a některé podnikatelské projekty jsou na tom přímo postavené. Někdy to zkoušejí plíživě: najednou zjistíte, že máte dvakrát, třikrát víc práce, ze stejně nebo míň peněz... 

Nenechte si věšet bulíky na nos: ti pánové (a dámy), kteří počítají s vaší altruistickou pracovitostí, jsou sami většinou honorováni docela dobře a někteří z nich se zadarmo ani nenadechnou. Bez mzdy pracovali tovaryši ve středověku, jejich odměnou ale byl know-how živící je zbytek života. Podobně se to dá chápat u studentů toužících po získání praxe, které navíc živí tatínek s maminkou. Všechno ostatní ale je naivita vytvářející nekalou konkurenci podobnou levné pracovní síle z Asie. Pokud to děláte, tak ale neškodíte jen druhým - škodíte především sobě, a to nejen finančně. Devalvujete svou cenu, děláte si pověst amatéra a tak trochu i trouby: ne nadarmo se říká, že co je zadarmo, to nestojí za nic. Když už máte volnou pracovní kapacitu, chuť něco dělat a dobré nápady, pak jen blázen to věnuje někomu, kdo plody sklízí za něj.

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny

Indický soud minulý týden rozhodl, že astrologie se musí na vysokých školách vyučovat jako jeden z vědeckých oborů. Inu, rozvojová země, chtělo by se říci, jenže ve školách USA se nejspíš bude z podobného popudu brzy vyučovat neméně exaktní obor tvrdící, že vesmír, svět i všechno živé v něm vzniklo z rozmaru Božího za šest pracovních dní. A abychom nechodili tak daleko: ještě nedávno se na českých vysokých školách vyučoval předmět sám sebe označující jako vědecký komunismus. Opravdoví vědci se nad tím občas pohoršují, ale je to vlastně spíš legrační. Asi jako dětská hra, při níž některý z účastníků sám sebe označí za vůdce pirátů, přestože jím nikdy nebyl, není a skoro jistě ani nebude. Hlavně je to ale obrovský omyl a také výraz určité nedovzdělanosti, pokud ne něco ještě horšího. Věda totiž nejde vyhlásit, nařídit, rozsoudit, a dokonce ani demokraticky odhlasovat. Vědou je jen zjišťování toho, co lze exaktně a opakovaně dokázat. Všechno ostatní je jen hra na vědu - i když připouštím, že někdy výnosnější než věda sama.

Jan A. Novák

psáno pro Hospodářské noviny

Americké námořnictvo 7. února uskutečnilo první letový test dálkově ovládaného "neviditelného" bojového letadla Northrop Grumman X-47 B. Z dálky vypadá jako dokonalé UFO, tady si ho můžete prohlédnout zblízka.

Na přelomu roku přišly z několika různých míst světa zprávy o záhadném hromadném hynutí živočichů. Například 31. prosince na město Beebe v Arkansasu spadla tisícovka mrtvých kosů s příznaky šoku. O pár dní později ve švédském Falkoepinku pršely z nebe mrtvé kavky. V Chesapeake Bay (Maryland) moře vyplavilo miliony ryb, v anglickém Kentu desetitisíce krabů - a to je jen malá část podivných masových hynutí, kterými začínal rok 2011 po celé planetě.

Oficiální vědci říkají, že nejde o nic neobvyklého; příčinou údajně byl náhlý souběh okolností, zásahy blesků, silvestrovské ohňostroje... Ne všichni tomu ale věří. Někteří lidé přitom s bázní vyslovují pět písmen: HAARP.

Myšlenka vrátit znovu na sv?t vyhynulého mamuta se v posledních desetiletích objevuje stále ?ast?ji. Zatím naposledy s ní v polovin? ledna p?išli japonští v?dci. Ti se cht?jí vydat na Sibi? a v tamní v??n? zmrzlé p?d? najít dob?e zachovalá t?la majestátních chobotnatc?. Doufají, že tak získají dost neporušené tkán?, aby z DNA jejích bun?k vytvo?ili nového mamuta. Expedici povede Akira Iritani z Kyoto University.

"Sta?í získat vzorek o rozm?ru n?kolika málo krychlových decimetr?, abychom m?li dost genetické informace na další práci, " ?ekl japonskému listu Yomiori Shimbun profesor Minoru Mijašita z Kinki University v Osace, ?len týmu, který se o n?co podobného v minulosti již pokoušel.  

Jestli máte rádi sci-fi ilustrace a fantazii vůbec, pak se podívejte na web s obrazy ruského výtvarníka Jurije Alexandrejeva. Je to tak trochu surrealismus, místy i socrealismus, autor tomu ale říká Hermetic art.

U většiny pokladů je problém zjistit jejich úkryt - a pak už stačí je jen vyzvednout. Na kanadském Oak Island je to přesně naopak: všichni vědí, že tam něco je, ale nemohou se k tomu dostat. Kdosi neznámý tu vybudoval úkryt odolávající nejmodernější technice.

 Oak Island leží asi 70 kilometrů od Halifaxu a od pevniny jej dělí jen úzký průliv. Odjakživa měl špatnou pověst: občas tu prý byla za nocí vidět podivná světla, a když se pár místních rybářů vydalo zjistit, co se tam děje, za podivných okolností však zahynuli. Místní lidé věřili, že tu straší a že duchové zardousí každého, kdo se pokusí rušit jejich klid.

Podle většiny paleontologů měli dinosauři vymřít při srážce Země s asteroidem před 65,5 až 66 miliony let. Ne všichni s tím ale souhlasí. Skeptiky nyní podpořilo nové datování kostí hadrosaura, který žil ještě 700 tisíc let po velkém hynutí.

Arthur Conan Doyle, otec nesmrtelného Sherlocka Holmese kdysi popsal ve svém románu Ztracený sv?t jihoamerickou vyso?inu, kde majestátní druhohorní tvorové přežili až do současnosti. Někteří američtí paleontologové věří, že obdobu tohoto Ztraceného sv?ta objevili v Novém Mexiku. Už loni popsal Jim Fassett v odborném tisku nálezy kostí hadrosaur?, kte?í m?li podle jeho názoru žít ještě nejméně půl milionu let po domnělé planetární katastrofě. Tehdy mu ale jeho kolegové ještě moc nevěřili. Nyní se ale začíná ukazovat, že měl zřejmě pravdu.

Nacistické podzemní továrny na našem území ukrývají nejedno tajemství, které vzdoruje odhalení - a možná na něm ani není zájem. K nejvýznamějším (a nejtajemnějším) pat?í podzemní labyrint Richard v kopci Radobýl Litoměřic. Přestože oficiální historikové tvrdí, že o něm v?dí prakticky všechno, do větší části jeho prostor se nikomu nepodařilo proniknout. Atak kolem Richarda vznikla celá řada mýt? a legend. Nechybí ani domněnky, že se tu vyráběly raketové zbraně, připravovala německá atomová bomba nebo létající talíře.

Ted J. Kaptschuk vystudoval mimo jiné orientální medicínu, což ho vedlo k zájmu o vlivu psychiky na zdraví. Obzvlášť se zabýval tzv. placebo efektem, tedy skutečností, že stav pacienta zlepšuje něco, co se mu sice za lék vydává, ale přitom to neobsahuje žádnou účinnou látku. Už koncem 90. let vzbudil rozruch článkem, v němž tvrdí, že západní medicína placebo efekt chápe nesprávně ("International Ignorance: History of Blind Assassments and Placebo Controls in Medicine"). Nedávno zveřejnil práci, z níž vyplývá, že placebo léčí i v případě, když pacient ví, že jde o placebo. Zastánci západní medicíny to považují za šarlatánství a hledají v metodice pokusu chyby. Možná je i najdou, přesto nejde popřít, že psychika má na zdraví větší vliv, než je západní medicína zatím ochotná přiznat. Dobře to naopak ví lidové léčitelství, které právě proto někdy se skromnými prostředky dokáže zázraky. Bylo by ideální, kdyby nepopiratelně obrovské úspěchy moderního klinického výzkumu kombinovaly tradiční léčitelské postupy pracující s psychikou pacienta. Jenže to v ordinacích, klinikách a nemocnicích pojatých jako byznys projekty a továrny na léčení dost dobře nejde. A tak lékaři raději léčitele pronásledují místo aby se od nich učili. Ke škodě vědecké medicíny, ke škodě léčitelů - a především ke škodě pacientů, o něž by mělo jít především.

Jan A. Novák

Zastavit úbytek fosilních paliv, znečišťování životního prostředí a zabránit energetickým krizím je možné během několika málo desítek let jen s využitím již dnes existujících technologií. Alespoň podle studie amerických vědců.

"Zjistili jsme, že neexistují žádné technologické překážky, které by nám bránily nahradit současné metody výroby energie čistými technologiemi a obnovitelnými zdroji," tvrdí Mark Z. Jacobson, profesor ekologického inženýrství na Stanford University. "Otázka ale je, jestli k tomu nechybí politická a společenská vůle".