Novákoviny

Zdálo by se, že mezi spiritismem a vědou nemůže být kompromis. Přesto existují badatelé, kteří se snaží tento fenomén zkoumat vědeckými metodami. A zdaleka nejde jen o hrdiny filmu Krotitelé duchů.

V roce 2003 se psycholog Robert Wiseman z University of Hertfordshire rozhodl prověřit přítomnost duch? na místech, která množstvím svědectví převyšují i pověstné britské poměry: v londýnském Hampton Court a na hrad? nad skotským Edinburghem. Na obou těchto místech docházelo k četným vraždám, popravám a nepřirozeným úmrtím; například v Hampton Court byla popravena Kateřina Howardová, pátá manželka Jindřicha VIII a dodnes se zde má zjevovat.

Každého autora, kterému záleží na ?tená?ích, samoz?ejm? zajímá návšt?vnost webu. Donedávna jsme proto na Novákovinách m?li po?ítadlo návšt?v TOPlist, které ukazovalo, denní, týdenní a celkový po?et originálních p?ístup? na stránky. Nyní jsme byli nuceni ho odstranit.

 D?vod?

Zatímco do poloviny minulého týdne TOPlist ukazoval celkem ve shod? se statistikami Google Analytics (o jejichž p?esnosti asi nikdo nepochybuje), náhle za?al hlásit p?ibližn? ?tvrtinovou návšt?vnost (viz graf v pokra?ování ?lánku).

Jen dvakrát do roka je den stejně dlouhý jako noc - nastává rovnodennost. Ta jarní symbolizuje konec zimy a definitivní začátek teplejší, blahobytnější, prosvětlenější a vůbec radostnější části roku. Nepřekvapí proto, že je to den, který oslavovaly snad všechny lidské kultury od pravěku až po současnost. A tak i naše Velikonoce mají některé své kořeny v tajemných obřadech doprovázejících svátky rovnodennosti před desítkami tisíc let.

Letopočet 1453 nechybí v žádné učebnici dějepisu - ano, tehdy padla Východořímská nebo také Byzantská říše. Společně se svou západořímskou sestrou byla přímým pokračovatelem antického Říma, přežila ji však téměř o tisíc let. A to i navzdory skutečnosti, že už od 7. století až do svého zániku vzdorovala ničivé islámské expanzi. Ne náhodou brzy po jejím pádu pronikli Turci až do středu Evropy.

Dlouhá výdrž Byzance nejspíš Evropu zachránila před totální islamizací. Žádná učebnice se ale nezmiňuje o tom, že za vítězstvími východořímských Řeků je i takzvaný řecký oheň - záhadná tajná zbraň o jejíž podstatě se dodnes vedou spory.

Jisté je jen jedno: pro středověk měla stejný význam, jaký dnes mají jaderně zbraně. 

Pokusy amerického námořnictva postavit elektrické dělo inspirují kutily celého světa pokusit se o totéž - a na YouTube můžete najít záplavu videí dojemně ilustrujících výsledky. Většinou to vypadá nějak takhle: plný stůl součástek, drátů a blikajících diod, pak prst tisknoucí jakousi spoušť, asi tak o metr dál poskočí kelímek od kokakoly a nakonec se v záběru objeví kutilův triumfální škleb. Na příslušných webech nechybí ani dlouhé diskuse, jak těchto skvělých efektů dosáhnout. Tedy s výjimkou diskusí českých. Tam pod texty o elektrickém dělu nejčastěji najdete pár anarchistických výlevů o amerických válečných štváčích obvykle následovaných dlouhou řadou rozborů, proč to nikdy nebude fungovat. Zjevně pocházejí od znalců na slovo vzatých - od bývalých záložáků dělostřelectva Československé lidové armády, přes studentíky s egem zbytnělým po úspěšném zdolání prvních testů až po bohorovné docenty, jejichž jedinou pracovní náplní je být chytřejší než zbytek lidstva. Nevím proč, ale ti amatérští šílenci z YouTube, mi jsou nějak sympatičtější.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

V souvislosti s japonskou elektrárnou Fukušima se často mluví o Černobylu. Jde o zcela rozdílné typy jaderných havárií rozsahem i podstatou, přesto není od věci si tu ukrajinskou nepřipomenout. Tím spíš, že velké peníze o něž se v jaderné energetice hraje, svádějí k tomu ji bagatelizovat. 

V sobotu bude úplňkový Měsíc nejblíže Zemi od roku 1993. Některá média už přišla se zprávou, že díky tomu můžeme tento den čekat další velké zemětřesení nebo jiné pohromy.

Je to pravda?

Pokud bude v sobotu jasno, pak může Měsíc na obloze představovat zajímavou podívanou. Nastane totiž ne právě častá shoda dvou událostí: menší bratr Země bude v úplňku a současně přitom projde nejnižším bodem své dráhy, tzv. perigeem (přízemím). Proto se může jevit až o 30 procent jasnější a o 12 procent větší, než když úplněk nastane v nejvzdálenějším bodě dráhy (tzv. apogeu). V sobotu Měsíc vychází v 18:20.

V souvislosti z ničivými zemětřeseními a dalšími katastrofami posledních let se často objevují spekulace o tajném geofyzikálním zařízení HAARP. A Kdo mluví o HAARP aspoň trochu zasvěceně, nemůže vynechat ani osobnost Nikoly Tesly - člověka, jemuž mimo jiné vděčíme za proud v zásuvkách a elektromotory. Jeho činnost a vynálezy jsou dodnes obestřené mnoha záhadami.

 Jednoho dne roku 1898 zachvátilo okolí Páté avenue na Manhattanu podivné zemětřesení. Domy se chvěly, okna praskala a lidé v panice vybíhali do ulic. Na něco takového v New Yorku nebyli zvyklí. Nešlo ostatně o obyčejné zemětřesení. Epicentrum neleželo hluboko v zemské kůře, ale v budově číslo 55. Policisté šli najisto: zde bydlel blázen, který ovládal blesky, dokázal přežít zásah napětím milionů voltů a tvrdil, že komunikuje s Marťany.

Jmenoval se Nikola Tesla