Novákoviny

Po teroristickém útoku na WTC, kdosi prohlásil "Teď jsme všichni Američané" a nepochybně tak vyjádřil pocity všech slušných lidí. Počet obětí na ruském letišti Demodědovo je sice nesrovnatelný, přesto by se asi slušelo říci "Teď jsme všichni Rusové". A to i navzdory tomu, že vztah k Rusku může být u leckoho oprávněně přinejmenším... no, ambivalentní. Někteří Rusové dokázali úžasné věci, jiní napáchali strašlivá zvěrstva a někteří dokonce stihli obojí. Kde je jich moc, tam většinou není moc dobře. Pokud ale někdo proti nim něco má, ať si to vyřizuje s těmi, kteří zlo opravdu páchají. Když ale zbaběle zabíjí nevinné, není jen nepřítelem Rusů. Je - stejně jako v případě WTC - nepřítelem všech slušných lidí.

Našel jsem zajímavé video ukazující "UFO" na různých záběrech z vesmíru pořízených většinou NASA. Zdaleka ne všechno to jsou "neidentifikované létající předměty" protože některé lze identifikovat docela snadno (nečistoty na objektivu a průzorech lodi, kosmické smetí a podobně. Je tu ale i pár takových, nad nimiž přece jen trochu přeběhne mráz po zádech...

Kosmické agentuře NASA se s měsíčním odkladem podařilo na oběžné dráze rozvinout solární plachtu satelitu NanoSail-D. Je to její první úspěšný pokus s perspektivním typem kosmického pohonu, který nepotřebuje palivo.

Experimentální sluneční plachetnice NanoSail-D byla jednou ze šesti součástí vědeckého nákladu většího satelitu FASTSAT, který odstartoval z aljašského kosmodromu na ostrově Kodiak 19. listopadu. Zatímco rozměry FASTSATu lidé z NASA přirovnávají k automatické pračce, NanoSail-D je ve složeném stavu velký jako bochník chleba a váží jen čtyři kilogramy. Když se ale rozvine, má jeho plachta plochu přibližně 10 čtverečních metrů.

Prezidentův poradce pan Hájek (známý pod indiánským jménem Ten-Který-Nepochází-Z-Opice) přišel s dalším převratným objevem. Abych nebyl nařčen z překrucování, ocituji z jeho rozhovoru pro web Fragmenty doslova: "S teorií Velkého třesku lze pracovat kreativně. Když jsem se tím intenzivně zabýval, odkudsi se vynořila představa, že Velký třesk nepopisuje stvoření světa, ale vyhnání z Ráje." Něco mi to připomnělo. "Byl jsem osvícen, když jsem jako mladý inženýr pozoroval proud žhavé oceli tekoucí přes zmrzlou půdu," napsal ve 20. letech Hans Hörbiger, který na základě tohoto osvícení usoudil, že vesmír je docela malý, skládá se hlavně z ledu a astronomie je židozednářský klam. Komunistický ministr František Kahuda zase objevil mention - částici rychlejší než světlo odpovědnou za telepatii. Cvoci podobného ražení existují všude a je jejich věc, v co věří. Horší je, když se navzdory duševnímu hendikepu dostanou do pozic, v nichž je nelze nebrat vážně. Nejde jen o to, že pan Hájek diskredituje rozumné křesťany i prezidentský úřad. Hörbiger měl úspěch v poraženém Německu zasaženém nacismem, Kahuda se mohl stát ministrem a profesorem jen za takzvaného socialismu. Petr Hájek blábolící v kanceláři prezidenta je špatným signálem o stavu našeho státu.

Jan A. Novák

Vyhynulý ob?í superžralok megalodon – nejv?tší paryba všech dob - je skoro stejn? populární jako dinosau?i, takže se  do?kal už i rolí ve filmových thrillerech.  Na filmovém plátn? úsp?šn? konkuruje žraloku bílému, kterého proslavil Spielberg?v film ?elisti. Ale práv? vztah mezi megalodonem a bílým žralokem p?edstavuje velkou v?deckou záhadu. Zatímco n?kte?í v?dci v??í, že sou?asný žralok bílý (p?ezdívaný pro své ob?asné útoky na lidi také bílá smrt) je blízkým p?íbuzným megalodona nebo dokonce jen jeho poddruhem, stále více odborník? se p?iklání k názoru, že tomu tak není.

Dno Marianského p?íkopu, který je nejhlubším místem na Zemi, zkoumal mezinárodní v?decký tým. Poznatky o usazeninách na dn? propasti hluboké tém?? 11 kilometr? (p?ibližn? o dva kilometry víc, než je nadmo?ská výška Mt Everestu) mají p?edevším p?inést nové informace o zm?nách klimatu v minulosti a o kolob?hu uhlíku v ekosystému naší planety.

"Polovodiče, které teplo proměňují na elektřinu, jsou známé už sto let, jenže jsou málo účinné a drahé." říká Mercouri Kanadzidis z americké Northwestern University, jeden z členů výzkumného týmu. "Jde o to najít materiál, který by to dokázal efektivně. A my jsme ho našli." 

Nedávno jsme nic zlého netuše přinesli v Hospodářských novinách a na iHnedu článek o tom, že izraelští antropologové zřejmě našli zuby, které by mohly být nejstarší památkou na existenci člověka našeho druhu. Pochopitelně na území Izraele - i vědci to mají rádi blízko do práce. Reakce v diskusi pod článkem ovšem překvapily. Ani ne tak proto, že se jejich nezanedbatelná část nesla v antisemitském duchu (to už je v české internetové kotlině skoro pravidlem), jako spíš argumenty, které se v ní opakovaně objevovaly. Tuzemští náckové totiž pozoruhodným myšlenkovým postupem dospěli k závěru, že podle izraelských vědců byl první člověkem Žid. A že i oni by tedy mohli být Židé, což je pochopitelně rozrušilo. Usuzovali proto, že nález je další lstivý manévr Velkého Žida jak si podrobit svět. Takže spěchám, abych je uklidnil: izraelské antropology (a žádné vědce hodné toho označení) by ani ve snu nenapadlo spojovat paleolitické nálezy s otázkami národa nebo konfese. Mezi vznikem národů a stářím zubů z izraelské jeskyně zeje propast hluboká 100 až 200 tisíc let - s Židy tedy mají společného ještě mnohem méně než Věstonická venuše s Václavem Klausem. Přesto ty názory v diskusi jakousi vědeckou vypovídací hodnotu mají: ukazují, že antisemitismu se nejlépe daří tam, kde chybí přirozená inteligence a kvalitní vzdělání.

Jan A. Novák

Kamenné jehlany pyramid si většina lidí nejspíš spojuje s Egyptem, faraony a mumiemi, ale není to tak docela přesné. Stejné nebo podobné prastaré stavby se nacházejí i na mnoha dalších místech světa. Ty v Americe nebo na Kanárských ostrovech už vědci a turisté objevili, jiné ale zůstávají dodnes stranou pozornosti, přestože jsou přinejmenším stejně tajemné. Platí to i o prakticky neznámých pyramidách nacházejících se na území dnešního Řecka.

Milovníci vína chodí po této planetě už více než šest tisíciletí. Svědčí o tom nález, který se povedl vědcům z University of California, Los Angeles: v Arménii našli kompletní vinařství pocházející přibližně z roku 4100 př. n. l.<

"Poprvé jsme získali kompletní obraz o tom, jak se vyrábělo víno před 6100 lety," komentoval objev ředitel výzkumných prací Gregory Areshian z UCLA. "Je to vůbec nejstarší objevená lokalita, na níž se podařilo společně najít kompletní výrobní zařízení včetně potřeb pro lisování hroznů, fermentačních kádí a skladovacích nádob," dodává k tomu jeho kolega Hans Barnard. Zprávu zveřejnilo lednové číslo časopisu Journal of Archeological Science. Předtím byly nejstarším dokladem existence vinařství nádoby obsahující stopy vína, které našli němečtí archeologové v hrobce egyptského panovníka z doby kolem roku 3150 př. n. l. Dosud známá zařízení pro lisování vína byla ještě mladší: archeologové za ně považují dvě sádrovcové nádoby nalezené v Izraeli, které byly používané někdy mezi lety 1650 až 1550 p?. n. l

Kosterní pozůstatky pravěkého člověka, které antropologové objevili na jižní Sibiři, nepatří ani neandrtálcům ani našim předkům. Před 30 až 40 tisíci let zde existoval dosud neznámý poddruh našich blízkých příbuzných.

Kosti pocházejí z jihosibiřské jeskyně Denisova v pohoří Altaj nesoucí jméno podle poustevníka Dionisia, který v ní žil během 18. století. Našli je vědci z Institutu archeologie a Etnologie v Novosibirsku. Šlo sice jen o úlomky prstu a zubu pocházející od dvou jedinců ženského pohlaví, přesto poskytly dostatek genetického materiálu pro další analýzy.

Začal nový rok, čas, kdy jeden letopočet nahradil jiný a kdy donedávna ubývající sluneční svit zase začal sílit. Zatímco většiny z nás, kteří žijeme ve vytopených a elektřinou osvětlených místnostech se týká spíš to první, pro pravěkého člověka byl návrat zdroje světla a tepla visícího povážlivě nízko nad jižním obzorem otázkou života a smrti. Alespoň v Evropě, kde slunce ani v létě nikdy nevyšplhá na vrchol nebeské klenby, zato v zimě jeho bledý a nehřející kotouč má co dělat, aby se vykutálel aspoň kousek nad horizont. Nemělo by proto překvapit, že astronomie podle všeho vznikla právě tady: bylo třeba se ujistit, že životadárná hvězda se zase vrátí.

"Není pravda, že nejstarší astronomie byla neplodná," píše Zdeněk Horský v knize Vesmír. "Naopak vytvořila základní poznatek, že vesmírné děje se opakují s neúprosnou pravidelností".

K získání a ověření tohoto poznatku vynaložily evropské pravěké kultury nesmírné úsilí a vybudovaly stavby, které dodnes vyrážejí dech. 

Chrámová malba zobrazující zázrak není nic mimořádného - ale kosmický satelit na renesanční fresce přece jen překvapí. Přesto nejde o výmysl. Stěnu kostela v italském Montalcinu zdobí obraz Svaté trojice obklopující něco, co ze všeho nejvíc vypadá jako první ruský Sputnik vypuštěný roku 1957 nebo americký Vanguard z téže doby. Podobnost objektu na církevním obraze s moderní technologií je skutečně zarážející 

Immanuel Kant, jeden z největších filosofů 18. století prý pravil, že nejvíc ho udivuje hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon v člověku. Vědci z Massachusetts Institute of Technology, ale přišli na to, že morálka zas tak velký zázrak není: stačí prý na mozek působit magnetickým polem a je po zásadách. Pokud to čtou nějací moralisté, tak asi v tuto chvíli trochu nadskočili, ale zbytečně. Jiné výzkumy ukazují, že morální hodnocení je zřejmě jen jedním z mnoha rozhodovacích procesů a jako takové nemá žádné mozkové centrum, protože se odehrává na mnoha místech zároveň. Magnetické pole zřejmě ovlivní rozhodování jako takové a jaksi mimochodem i posuzování toho, co je a co není morální. Takže sice asi lze magnety vypnout morálku, pokusný objekt se pak ale chová trochu jako cvok. Nevím, k čemu tyhle znalosti použijí Američané, v Česku by ale rozhodně bylo dobré na jejich výzkum navázat. Třeba měřením, jestli na místech, kde se shromažďují zdejší politici a ministerští úředníci, nepůsobí nějaké obzvlášť silné magnetické pole.

Jan A. Novák

psáno pro Hospodářské noviny

Potřetí se tu vracím k zatmění Slunce 4. ledna 2011 - tentokrát vlastní fotografií. Trochu jsem při tom omrzl a málem umrzl a s výsledky nejsem nijak zvlášť spokojený, ale snad se ze získaného materiálu podaří časem udělat rozfázovaný snímek nebo dokonce animaci. Zatím sem dávám aspoň snímek vrcholné fáze zatm?ní.

V každém případě to byla cenná zkušenost - mimo jiné už asi tuším, jak strašná zima byla vojákům Wehrmachtu u Stalingradu.

Poučení: Mít dálkovu spoušť s automatickým časováním a v zimě pořádné rukavice. Zatím jsem nepřišel na to, jak udělat, aby bylo vidět nakousnuté Slunce i krajina pod ním - jestli máte nějaké zkušenosti nebo nápady, napište.

obr: Jan A. Novák, Zatmění Slunce 4. 1. 2011. Nikon D7000, ISO 200, f=200 mm, exp 1/8000, cl. 29

V prosinci americká kosmická agentura NASA dopředu oznámila konferenci, na níž zveřejní nové závažné poznatky o životě ve vesmíru. Pak následovalo zklamání: vědci nakonec představili pozemskou bakterii živící se arzénem, o níž se ví už několik let. Kdo NASA procházející hlubokou krizí sleduje, ten už je na nafouklé mediální bubliny zvyklý. Přesto nechybí šílenci spřádající konspirační teorie o tom, že původně mělo být oznámeno něco jiného a blíže nespecifikovaní "oni" to zarazili...

K předešlému textu o zatmění slunce 4. ledna 2011 tu ještě připojuji několik dalších zajímavých informací. Jde o část článku, který jsem dnes psal pro Hospodářské noviny Určitou kuriozitou tohoto zatmění je, že nikde na povrchu Země jej nejde pozorovat jako úplné. Takzvaný pás totality, tedy oblast, kde Měsíc Slunce zcela zakryje, totiž naši planetu zcela mine. Nešlo tedy odcestovat do míst, kde z naší hvězdy na obloze zůstane jen zářící korona, jak to dělají astronomové a milovníci nevšedních zážitků v případě jiných zatmění Slunce. Nejpůsobivější je tentokrát jev na severu Skandinávie, kde zakrytí dosáhne 86 procent.

Nejen proroky konců světa, ale i přátele astronomie a přírody vůbec jistě potěší, že hned v úvodu roku 2011 nás čeká částečné zatmění Slunce. Začne v úterý 4. ledna 3 minuty po osmé hodině ranní (tedy prakticky okamžitě po východu slunce), maximum nastane v 9:24 hod a skončí v 10:51 hod. Ve vrcholné fázi bude Měsíc zakrývat 79 procent slunečního kotouče. K dalšímu velkému zatmění dojde až roku 2026, takže budeme doufat, že v úterý počasí umožní sledování.

Dřív velká zatmění budila hrůzu, dnes už se patrně nemůže stát, že by parlament ohlásil občanům: zlobili jste, 4. ledna necháme zmizet Slunce (i když u některých politiků jeden nikdy neví).Jen málokdo se už také bojí, že naše životodárná hvězda zmizí navždy, pokud se nebude důsledně modlit a kát ze svých hříchů. I z toho je vidět, že jakýsi pokrok existuje.

Nějaké nebezpečí tu ale přece jen hrozí, i když je poněkud odlišné povahy...