-
NOVÁKOVINY ZASE OŽÍVAJÍ
Na Novákoviny poslední dobou nebylo moc času, to se ale nyní mění a web znovu ožívá.
Chrám jako hudební nástroj pro psychoteror
K explozi přirovnávají archeologové vznik předincké kultury Chavín: objevila se prakticky bez předchůdců okolo roku 900 př. n. l. a zanechala po sobě dědictví, ze kterého čerpaly všechny další jihoamerické civilizace. K největším záhadám patří monumentální chrám Chavín de Huantar v Peru. Američtí vědci nyní přišli s hypotézou, že jeho členité podzemí představuje unikátní akustické zařízení schopné působit na psychiku věřících. >"Máme silné důkazy o tom, že chavínská vládnoucí vrstva používala pestrou škálu důmyslných nástrojů sloužících k manipulaci s lidmi za pomoci smyslových vjemů," prohlásil John Rick, archeolog z Stanford University, který společně s Jonathanem Abelem lokalitu zkoumá od roku 1995. Jejich zprávu zveřejnilo odborné periodikum Archeological Papers of the American Anthropological Association. Zrození z ničehoChrám Chavín de Huantar se nachází v peruánských Andách na plošině nad údolím řeky Mosna v nadmořské výšce z evropského hlediska neuvěřitelných 3150 metrů. Archeologické nálezy dokazují, že na lokalitě žili lidé už tři tisíce let před počátkem našeho letopočtu. Teprve okolo roku 1300 př. n. l. tu ale tajemní příslušníci chavínské kultury začali vztyčovat obrovský komplex megalitických chrámů.
obr: Architektura Chavínu připomíná některé evropské megalitické stavby
Civilizace, která se do tohoto monumentálního díla tehdy pustila, neměla svou technickou a uměleckou vyspělostí obdoby na celém americkém kontinentě. S jedinou výjimkou: přibližně ve stejné době (okolo roku 1200 př. n. l.) se daleko odtud na území dnešního Mexika stejně náhle objevila překvapivě vyspělá kultura Olméků. Ta má navíc s Chavínem mnoho dalších společných rysů - jenže obě civilizace dělí tisíce kilometrů. Provozovaly dálkový obchod prostřednictvím plavby po neklidném Pacifiku? Nebo mají společné kořeny kdesi daleko za mořem na východě? Nechybí ani ještě divočejší hypotézy, a tak není divu, že chrám Chavín de Huantar vzbudil pozornost také Ericha von Dänikena. Ten tu vidí shodné rysy dokonce i s Šalamounovým chrámem v Jeruzalémě a považuje to za důkaz leteckého spojení - samozřejmě s bratrskou pomocí mimozemšťanů. Ale i méně výstřední badatelé se v souvislosti s Chavínem někdy dokáží pěkně odvázat. Chrám totiž svým uspořádáním fantazii silně podněcuje. Nejen kvůli nadzemní části sestavené z obrovských kamenných bloků. Chrám totiž má také podivuhodné podzemí. Nyní se k těmto badatelům přidali i John Rick a Jonathan Abel ze Stanford University. Oba vědci na základě výsledků svého výzkumu tvrdí, že systém podzemních kanálů a šachet pod chrámovým komplexem byl vlastně obrovským hudebním nástrojem. Vytvářel zvukové frekvence ovlivňující psychiku příslušníků komunity - navozoval iluzi, že k nim ústy kněží promlouvají bohové, nebo dokonce že se zde kněží proměňují v bohy. Chavínská společenská elita tímto způsobem pravděpodobně ovládala ostatní vrstvy.
Teorie vodních varhanPodzemí chrámu Chavín de Huantar je opravdu podivné. Existuje tu několik samostatných labyrintů chodeb a sálů, které byly původně považovány za odvodňovací systém, který měl chrám ochránit před povodněmi způsobovanými řekou Mosnou. Tomu ale odporuje řada skutečností. Bludiště chodeb má například řadu slepých odboček a místy je v něm umělecká výzdoba. Na křižovatce dvou chodeb se tu dokonce nachází přes čtyři metry vysoký a bohatě zdobený menhir zvaný El Lanzon, který sem musel být kvůli svým rozměrům jistě zabudován už při samotné stavbě chrámu.
obr: Podzemí chrámu. Foto: Wikipedia/Martin St Aman
I o té se archeologové původně domnívali, že měla sloužit k odvádění podzemních vod. Stupňovitá podlaha a terasovité stěny však tuto domněnku vyvracejí. Už před dvaceti lety se proto objevila domněnka, že komplikovaný podzemní systém byl vlastně něco jako obrovské vodní varhany. Voda proudící kanály rozvibrovala vzduchové sloupce ve slepých odbočkách a vytvářela působivé zvukové efekty. Kněží tuto "hudbu" ovládali přepouštěním vodního proudu z kanálu Rocas do různých částí systému. Jenže tato domněnka se nepotvrdila. "Rocas není objekt, kterým by bylo radno pouštět přívalové vody, " tvrdí Abel. "Stěny z na sucho kladených balvanů by proudu zřejmě rychle podlehly." Přesto nešlo popřít, že systém podzemních chodeb má neobvyklé akustické vlastnosti. Jenže k čemu to bylo dobré? Na stopu řešení záhady vědce přivedl objev z roku 2001. Tehdy John Rick v podzemí chrámu objevil sadu dvaceti naprosto stejných dechových hudebních nástrojů vyrobených z ulit. Když badatelé tyto trumpety vyzkoušeli v chavínském podzemí, zjistili, že chodby slouží k vedení zvuku - především ale k jeho úpravám, tak aby mohl ovlivňovat psychiku návštěvníků chrámu.
Tisíc let na experimentyNaše prostorové slyšení je založené na jednoduchém principu: nepatrné časové rozdíly v příjmu zvukových vln levým a pravým uchem umožní mozku vyhodnotit směr. Poznáme také původ odraženého zvuku, například ozvěny v rozlehlých prostorách. Pouhých patnáct milisekund zpoždění stačí k poměrně přesnému určení plochy, od které se zvukové vlny odrazily.
"Vůbec tu nedokážete určit směr ani vzdálenost odkud zvuk přichází," komentuje to Abel. "Energie zvukových vln vás obklopuje ze všech stran a působí na vaše smysly."
obr: Záhadná Raimondiho stéla z podzemní Chavínu, o níž někteří badatelé tvrdí, že znázorňuje stroj mimozemského původu. Kresba: Antonio Raimondi, 1875
Chodby jsou navíc konstruované tak, že mění zabarvení zvuku i jeho intenzitu. Z lidského hlasu i tónů hudebních nástrojů se tu stávají vjemy, s nimiž lidé běžně nepřicházeli do styku. Společně s působením tmy, umělecké výzdoby a možná i některých přírodních drog tu návštěvních rychle získal pocit, že je bezmocnou hříčkou v rukou nadpozemských sil. Zvlášť pokud žil v době, která si na démony potrpěla mnohem víc než na vzdělání nižších společenských vrstev. "Ti chlapíci byli vystaveni docela působivému psychoteroru," říká Abel. Důmyslný akustický systém v podzemí chrámu Chavín de Huantar samozřejmě vyvolává otázky, jak mohli kněží dávné civilizace neznající vědu něco takového vymyslet a realizovat. Abel a Rick ale upozorňují, že měli na experimenty a vylepšování dlouhou řadu století. Začátek stavby chrámu totiž spadá do doby okolo roku 1300 př. n. l, zatímco definitivní podobu objekt získal až někdy v 6. století př. n. l. "To je víc než tisíc let na pokusy, pozorování efektů a přestavování systému," komentuje to John Rick. "Bylo by divné, kdyby se z kněží za takovou dobu nestali zkušení akustikové." Zdaleka ne všichni badatelé s tímto vysvětlením souhlasí. V chavínském podzemí je totiž řada objektů, které s akustickou teorií příliš neladí. Vědci ze Stanford University se ale nevzdávají. Chtějí vytvořit modely labyrintu v podobě, kterou měl za dob existence chavínské kultury. Proměření jejich akustických parametrů by mělo do jejich hypotézy vnést exaktní prvky.
Přidat komentář
Tajemství betlémské hvězdy
Z doby okolo počátku našeho letopočtu prakticky neexistují historické doklady potvrzující příběhy novozákonních evangelií. Málo jich je i k té části, která se týká narození Ježíše Krista. Vlastně by to ani nemělo vadit, neboť v samotné Bibli se praví: "Blažení ti, kdož neviděli a přesto uvěřili". Tak to alespoň měl říci Ježíš svému učedníkovi Tomášovi, který si vysloužil přídomek "nevěřící". Jenže jiný Tomáš, zvaný Akvinský, jeden z nejvýznamnějších křesťanských filosofů, dal západní církvi do vínku snahu uvést v soulad víru s rozumem. Od té doby se generace teologů a křesťanských historiků snaží hledat důkazy pravdivosti Nového zákona. Betlémská hvězda je jednou z mála konkrétnějších indicií, které by mohly vnést jasno do okolností Kristova narození. IceCube: na jižním pólu dokončili největší neutrinový teleskop
Poblíž polární stanice Amundsen-Scott nacházející se na jižním pólu byla dokončena stavba největšího teleskopu pro zkoumání neutrin. Projekt nazvaný IceCube vědcům umožní získat nové poznatky o subatomové částici, která byla dosavadními metodami jen obtížně polapitelná.
"IceCube není jen úžasný nástroj sloužící základnímu astrofyzikálnímu výzkumu, ale také skvělý příklad mezinárodní spolupráce a vědecké diplomacie," řekl při té příležitosti ředitel Úřadu polárních programů americké organizace National Science Foundation (NSF) Karl A. Erb. "Výzkum tohoto typu se provádí v Antarktidě proto, že to jde o unikátní přírodní laboratoř. Důležité je ale i to, že zde existuje silná tradice spojení vědců mnoha národů k dosažení společných cílů.Hospodářské noviny: metrosexuál versus intelektuál
Jan A. Novák Atomový kryt doby kamenné
Drobil: chobotnice ztrácí zábrany
Jan A. Novák Kounovské řady střeží své tajemství
"Srovnání s megalitickými památkami v Carnacu nebo Stonehenge kulhá," tvrdí v knize Slepé uličky archeologie významný český archeolog a popularizátor této vědy Karel Sklenář. "Na západě Evropy jde o kamenné sloupy několik metrů vysoké, kdežto u Kounova o kamení, mezi nímž se sotva vyskytují kusy větší než metr. Jak by takové řady mohly sloužit k astronomickému pozorování, si vůbec nejde představit." Jenže Karel Sklenář je ohledně megalitických památek v Česku znýmý skeptik: dlouho tvrdil, že se tu nevyskytují vůbec, později vzal na milost pouze největší menhir v Klobukách u Slaného. Jsou tu ale i opačné názory.
Energie je dost - chybí akumulátory
Jan A. Novák (foto: autor) psáno pro Hospodářské Noviny Dračí loď dvakrát oblétla Zemi
Startují létající talíře z moře?
Svoboda se tu neodpouští
Časopis Respekt v posledním čísle pod názvem "Mám peníze na to být proti" uveřejnil pozoruhodný rozhovor s historičkou na volné noze Pavlínou Rychterovou, která oproti očekávání vůbec nefňuká, že má na svou práci málo peněz. Rozhodla se totiž nejít cestou poklonkování autoritám a opatrného stoupání po zatuchlých akademických stupních, ale shání si finance na svou práci sama, což jí dává svobodu dělat co považuje za správné. Řeklo by se, že je to skvělá zpráva, tím spíš, že v normálním světě takto vědci fungují běžně. Jenže četba diskuse pod internetovou verzí článku vás rychle vyvede z omylu. Dočteme se tu, že badatelka i tak ubírá peníze na užitečnější věci, ve skutečnosti vůbec není vlastním pánem, protože svou prací slouží bůhví komu, možná také něco tuneluje, pere špinavé peníze, kdoví s kým kvůli tomu spí... Zkrátka, jedna z obzvlášť odporných variant české závisti: nenávist k lidem, kteří dokázali víc, protože se nebojí kormidlovat si vlastní život sami. A mimochodem jeden z podstatných důvodů toho, proč na tom jsme tak jak jsme. Nejen ve vědě. Jan A. Novák Počítač ze střevních bakterií
První soukromá kosmická loď na oběžné dráze
Společnost SpaceX na oběžné dráze poprvé úspěšně vyzkoušela svou kosmickou kabinu Dragon. Podrobnosti připravujeme, zatím je zde působivá animace představující cíl tohoto programu: doprava nejen nákladů, ale i astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici.
Vesmír před vesmírem
Stávka, krize a tak podobně
Také už vás začínají nudit ty věčné řeči o krizi, o tom, že teď budete muset pracovat dvakrát tolik za polovinu peněz a ještě při tom držet zobák? Nedivím se vám. A nedivím se ani t?m, kdo stávkují - aspoň některým. Nebylo by lepší nechat zadarmo dřít se zavřenými zobáky ty, co to říkají? Myslím, že na to je jednoduchý recept - a účinnější než stávka. Tedy aspoň pro toho, kdo se nebojí opravdové práce. Odvrácená tvář Otce vlasti
Když se řekne "Karel IV.", tak si nejspíš mnoho lidí ze všeho nejdřív vybaví moudrou a vlídnou tvář Vlastimila Brodského z muzikálu Noc na Karlštejně. Možná i to císaři Svaté říše římské a českému králi před několika lety pomohlo k prvenství v televizní anketě o největšího Čecha. Jenže život není muzikál - a nejen proto, že Karel byl Čechem ještě méně než kůň je mezek. Mnohé z jeho činů vypovídají o tom, že spíš než moudrý byl prohnaný. A norimberský masakr z roku 1349 ukazuje, že ani o vlídnosti moc mluvit nelze. Nejednou dokázal být vypočítavě krutý. A to dokonce i nad rámec své drsné doby. Šedesátá: o Duchu času (video)
NASA chce přepisovat učebnice biologie
Usazeniny na dně jezera Mono jsou bohaté na arzén, prvek, který byl až dosud považovaný za prudký jed pro všechno živé. Tým vedený dr. Felise Wolfe-Simonová ale zjistil, že bakterie, které v tomto prostředí žijí jsou schopné zabudovávat arzén do DNA, do buněčných membrán a dalších struktur - do míst, kde ostatní buňky ke stejným účelům používají fosfor. NASA promluví o životě ve vesmíru
- Mary Voytek, director Astrobiology Program, NASA Headquarters, Washington N?které agentury dokonce p?inesly zprávy o tom, že NASA chystá závažné prohlášení o existenci života ve vesmíru, to však není pravd?podobné. Spíš jde o další z pokus? upoutat pozornost ve?ejnosti i státního aparátu a zast?ít dojem, že agentura prochází vleklou krizí. Zajímavé to ale bude v každém p?ípad?. UPOZORNĚNÍ: Podrobnosti o hledání kosmického života najdete v mé knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus. |
































Další otazníky vzbudil objev podzemní chodby zvané Rocas v 70. letech minulého století.
Jenže v chavínském chrámovém komplexu je všechno jinak. Chodby vedoucí zvuk jsou totiž uspořádané tak, aby na žádném místě zpoždění nebylo větší než deset milisekund.
Poblíž polární stanice Amundsen-Scott nacházející se na jižním pólu byla dokončena stavba největšího teleskopu pro zkoumání neutrin. Projekt nazvaný IceCube vědcům umožní získat nové poznatky o subatomové částici, která byla dosavadními metodami jen obtížně polapitelná.
Hospodá?ské noviny vym?nily šéfredaktora - a z mediálních informací je sice poznat, že deník na tom není nejlépe, sotva kdo tam ale vy?te rozdíly mezi dosavadním Petrem Šim?nkem (vlevo) a novým Petrem Šabatou (vpravo). Pod šéfredaktorováním obou jsem p?es ?ty?i roky pracoval, tak to zkusím trochu up?esnit. Zatímco prvního krom? politiky zajímala spíš lifestylová problematika, jídlo, oble?ení... a noviny tla?il do odleh?ené "trendy" podoby, u druhého jsem tyto sklony nezaznamenal a MF Dnes za jeho ?as? ješt? rozhodn? nem?la dnešní pov?st bulváru. Zjednodušen? ?e?eno: metrosexuála st?ídá intelektuál, což ani v prvním ani v druhém p?ípad? nemyslím pejorativn?, protože obojí mí?í k ur?itému druhu ?tená?? - a to první dokonce k v?tšímu po?tu. Pov?sti Hospodá?ek jako seriozního konzervativního deníku by vým?na mohla prosp?t, pokud ovšem není pozd?, protože sm?r k jednodušším a povrchn?jším ?tená??m už je tu n?kolik let rozjetý a setrva?nost každé velké redakce je pochopiteln? nezanedbatelná. Do pon?kud pou?ové grafické úpravy už natekly milióny, vyst?ídalo se mnoho redaktor?, vznikly nové p?ílohy..., což zcela jist? nezajímá ani ty, kdo už p?edplatné zrušili, ani ty, kterým se nová podoba HN t?eba za?ala líbit. Nový šéfredaktor to tedy nebude mít lehké, nicmén? seriózní konzervativní noviny tahle zem? pot?ebuje jako s?l. 
Kauza Drobil asi nikoho moc nep?ekvapila - že se tu námi zaplacené daně rozkrádají ve velkém, takže na doktory, učitele, hasiče a důchodce opravdu, ale opravdu zbýt nemůže, to se ví už dlouho. Překvapilo snad jen to, jak snadno a rychle se ten pán dal nachytat. Ale ani to by vlastně nemělo být divné, protože to skutečně divné se odehrálo hned po volbách, když Drobila, který se chtěl stát ministrem průmyslu (a jistě věděl proč a za koho), udělali ministrem životního prostředí (a taky jistě věděli proč a za koho). Už tehdy se mi do radosti nad vítězstvím koalice údajně pravicové a protikorupční vmísila divná pachuť: skuteční bossové ČEZké republiky dosáhli takového stupně sebejistoty, že už si své lidi do vlády dosazují naprosto otevřeně. Tahle sebejistota pak u exponentů kauzy vedla i ke ztrátě nejzákladnějšího instinktu mafiána, totiž pudu sebezáchovy. Absurdní děj pak pokračuje: John (kterého jinak moc nemusím) dobře ví, že obracet se na policii nemá smysl a celkem správně věc přihraje novinářům. Média přesto nepochopitelně rychle přistoupí na snahu ODS udělat z něj spoluviníka nebo dokonce hlavního pachatele. A abychom opravdu věděli, která bije a kdo je tu pánem, tak se Drobila zastane i sám prezident... Nechci být prorokem špatných zpráv, ale myslím, že podle toho celá kauza nakonec i dopadne. Nevylučuji ani, že nemusí jít o chybu v Matrixu, ale jen o nějakou další hru podobnou té, která s ostudou přeťala české předsednictví EU, ne-li dokonce o její pokračování. Stejně mi ale připadá, že tentokrát už by měl pohár naší trpělivosti konečně přetéct.

Pod nosnou raketou Falcon 9 se zažehl oheň a na její špici v kosmické lodi Dragon přetížení přitisklo sedm astrounautů do křesel. Američané se po letech zase vracejí do vesmíru ve vlastní lodi... Tak to je pořád ještě sci-fi s nejistým termínem realizace. Ale od minulého týdne je k němu o přece jen trochu blíž. První kosmická loď Dragon postavená soukromou firmou SpaceX opravdu dvakrát oblétla Zemi, i když jen v bezpilotním režimu. A do vesmíru ji skutečně vynesla raketa Falcon 9 od téže firmy. Stalo se tak za peníze americké kosmické agentury NASA, která si od toho slibuje především dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, až doslouží raketoplány Space Shuttle - a to už bude velmi brzy.
Častá setkání s neznámými létajícími předměty nad mořem vedla k domněnce, že tyto stroje mají své základny někde pod jeho hladinou. Podezření ještě zesílilo, když se začala množit pozorování jejich startů přímo z vody, nebo jejich plynulý přechod z letu do plavby pod hladinou. Tak plynulý, že se při tom údajně často ani nerozvlnila hladina. Těchto svědectví bylo tolik, že od června roku 1959 prý visela na každé lodi US NAVY vyhláška doplněná názornými obrázky, která námořníky nabádala k hlášení všech případů spatření nejen nepřátelských ponorek, letounů a raket, ale také létajících talířů...?
Podle dnes všeobecně uznávané hypotézy o Velkém třesku se náš vesmír zrodil před necelými 14 miliardami let z takzvané singularity - bodu, v němž neexistoval čas, hmota ani fyzikální zákony. Obvykle se má za to, že ptát se, co bylo předtím, je stejně nesmyslné, jako chtít sestrojit perpetuum mobile. Přesto jsou tací, kteří si takovou otázku položili.
Náhodou jsem v rádiu zaslechl přes 40 let starou píseň "Denně čekám dál" s Martou Kubišovou - a docela mi to vyrazilo dech, protože něco takového se dnes hned tak neslyší. Složitá a propracovaná melodie, za kterou je vidět opravdovost a talent, stejně tak i aranžmá, k tomu úžasný výkon zpěvačky, která je osobnost a ne loutka, netriviální text... Samozřejmě jsem to kdysi znal, tehdy to byl obyčejný pop, ale dneska mi to připadalo, jako kdyby se člověk po brodění blátem dostal k čisté vodě. A že ten pocit není jen o hudbě.
"Bude třeba přepsat učebnice biologie," tvrdí zpráva americké kosmické agentury NASA o objevech v kalifornském slaném jezeře Mono. "Práce mikrobioložky Felise Wolfe-Simonové poprvé v historii ukazuje organismus, který je schopný do svých základních struktur zabudovávat jiné prvky, než ty které jsme dosud pokládali za stavební kameny života."
Americká kosmická agentura NASA dnes vydala tiskové upozornění o tom, že zítra , tj. ve čtvrtek 2. prosince uskuteční konferenci o posledních objevech v oboru astrobiologie a jejich dopadu na další hledání života ve vesmíru. Průběh bude přenášen na televizním kanálu NASA a na videu webu NASA. Diskutovat budou: