Novákoviny

Přestože badatelů přesvědčených o dávné návštěvě mimozemských astronautů na naší planetě není málo, stále se nedaří najít takový důkaz, který by definitivně přesvědčil všechny pochybovače. Hledání proto pokračuje - ale na která místa naší rozlehlé planety se soustředit především? Mnohé nasvědčuje tomu, že největší naděje na nalezení stop mimozemšťanů je na rovníku.

Kdyby z nějakého důvodu ze světa zmizela elektřina, vrátilo by to civilizaci o pěknou řádku staletí nazpět. V současnosti každý větší výpadek elektrického proudu znamená kolaps - není světlo, teplo, doprava, zkazí se potraviny, přestanou fungovat spoje a počítače. Jedním z mužů, kterým vděčíme za možnost využívat tuto po všech stránkách nejvýhodnější formu energie, je francouzský fyzik André-Marie Ampere. Lidstvo se mu za to odvděčilo tím, že jeho jménem nazvalo jednotku elektrického proudu.

Na dnešek (21. ledna )  připadá výročí narození italského generála, konstruktéra vzducholodí, polárníka a spisovatele Umberta Nobileho. Tragická výprava jeho vzducholodi Italia k severnímu pólu svého času vzrušovala svět. Dodnes je s ní spojována řada záhad. K těm méně známým patří tajemství pohlednice, která svým způsobem předpověděla budoucí osudy členů výpravy.

Podle hollywoodských filmů každý slušně vychovaný mimozemšťan přiletí v létajícím talíři, přistane v USA pokud možno co nejblíž Bílého domu a obratem sdělí, co má za lubem: šířit lásku a poznání, vyhubit lidstvo, nebo si tu nabrat pár vzorků pro další výzkum. Co když je ale skutečnost úplně jiná? Někteří - jinak celkem seriózní - vědci tvrdí, že, pokud by nějaké mimozemské civilizace o nás projevily zájem, tak existuje jen jediné místo, kde bychom je mohli očekávat. A tím je internet.

Freediving je sport, při kterém se lidé snaží napodobit kytovce - chtějí se tak jako oni bez dýchacího přístroje potápět do stametrových hloubek a vydržet pod vodou dlouhé minuty. Daří se jim to: současný světový rekordman Herbert Nitsch dosáhl hloubky 214 metrů, zatímco Tom Sietas zůstal pod vodou bez dechu okolo deseti minut. Ani delfín by se nemusel stydět, nutno ovšem podotknout, že lidé to zatím nedokáží najednou. I tak ale jde o neuvěřitelné výkony.

Digitálních zrcadlovek už jsou trhu mraky, na první pohled se od sebe ale nijak zvlášť neliší - a na druhý už teprve ne. Co horší: nejen na pohled, ale především ovládáním. Každé tlačítko a točítko ovládá několik funkcí najednou, mnohovrstevné menu připomíná labyrint a manuál - pokud vůbec existuje v papírové podobě - má stovky stran vytištěných drobounkým písmem, jakým se kdysi tiskly cestovní Bible. Pokud ho neznáte nazpaměť, tak v terénu požadovanou konfiguraci nenastavíte. Není divu, že hlavně u náročnějších fotografů sílí sentiment po starých časech, kdy i profesionální přístroje měly jen čtyři ovládací prvky s jasným posláním: clona, expozice, přetáčení filmu, spoušť. Právě jim se rozhodl vyjít vstříc Nikon se svým modelem Df.

Dosluhují vám játra, srdce, ledviny, slinivka, nebo jste na silnici přišli o nějakou tu končetinu? Žádný problém: v nemocnici vám odeberou pár buněk a vypěstují náhradní díl, který váš organismus přijme jako vlastní... Zatím utopie, ale i k tomu směřuje výzkum kmenových buněk.

Uplynulé dny nabídly ojedinělou možnost pozorovat  na Slunci obří skvrny i prostým okem – zvlášť pokud kotouč částečně odstínila slabá oblačnost, nebo pokud jste si na to vzali patřičný filtr. Skvrny jsou projevem mimořádně silné sluneční aktivity v těchto dnech. Největší z nich byla pětkrát větší než naše Země.

Shag Bay, je jednou z nesčetného množství zátok na pobřeží Nového Skotska – a možná  jen shodou okolností leží nedaleko od tajemného Ostrova dubů se záhadnou Jámou pokladů vzdorující všem pokusům o proniknutí do jejích útrob. Případ náhlé invaze tajemných létajících a podmořských objektů z 60. let minulého století sice nese jméno první z těchto lokalit, podstatná část nepochopitelného dramatu se odehrála právě na druhé z nich. Tedy v bezprostřední blízkosti záhadného úkrytu na Ostrově dubů...

Planet podobných Zemi je nejspíš hodně - ale všechny moc daleko na zakládání kolonií. Mars a Venuše jsou blíž, zatím ale nabízejí podmínky podobné spíš peklu. Pokud by tam měli lidé někdy žít, bylo by nutné to změnit. Říká se tomu terraforming a návrhy, jak na to, už existují.

"Čas jsou peníze", říká známé přísloví - ale čas je ve skutečnosti i všechno ostatní, protože bez něj nic nevzniká ani nezaniká. Jenže co je čas? Přesnou odpověď nikdo nezná a podle některých vědců dokonce čas vůbec neexistuje.

Podle jedněch to je spása hladovějícího lidstva, podle druhých ekologická pohroma, jejichž důsledky zatím ani nedokážeme dohlédnout. Ano, řeč je o geneticky modifikovaných organismech, zkráceně označovaných jako GMO. A o sporech, jestli je nadšeně vítat, nebo bez výjimek zakázat.

Věštebné rituály, které se ještě dnes občas provozují v období vánočních svátků, jsou s velkou pravděpodobností keltského původu. Některé jsou stále všeobecně známé a lidé je občas provozují - navenek především pro pobavení, přesto s jistou vnitřní obavou a zvědavostí zároveň: co na mě čeká za oponou času? Jiné postupně upadají do zapomnění. Připomeňme si tu některé z nich:

"Zdali kamenná mísa na Slánské Hoře k památkám megalithickým připočtena býti má, neodvážil bych si ani přisvědčiti, ani popírati," napsal roku 1893 významný český archeolog Josef Ladislav Píč (1847-1911). V jeho době se totiž soudilo, že kruhové prohlubně v kamenech nacházející se na mnoha místech Čech jsou umělého původu a sloužily pravěkým lidem jako obětiště. Jedna z nich je právě i na Slánské hoře.

"Moji milí, dostal jsem váš dopis a jsem stále zdráv. Je tu teď trochu klidněji, chci vám proto podrobněji napsat o podivné věci, kterou jsem zmínil už v minulém psaní... " Tak začíná dopis datovaný dnem 25. srpna 1914, který od své vojenské jednotky umístěné kdesi v oblasti Colmaru (Alsasko) poslal domů Andreas Rill, tesař z bavorské vsi Untermühlhausen.