Novákoviny

Časosběrné video natočené 10. listopadu 2013 Nokií N8 a upravené pomocí Video Movie Maker. Hudba: Johann Sebastian Bach

Úvaha je to vlastně docela prostá a samozřejmá: pokud nás někdy v minulosti navštívili mimozemšťané, nebo tu kvetly vyspělé technické civilizace, jistě někde ukryli plody svého vědění na časy, až lidstvo vyspěje do úrovně, kdy je pochopí. Na povrchu to být nemůže, protože tam jsme nic nenašli. Zbývá tedy jen podzemí.

O genech, DNA a evoluci se lze poslední dobou dočíst spoustu nesmyslů - frekventované a působivě znějící termíny zneužívá nejeden šarlatán. Pěkně napsaná zpráva o významném úspěchu českých vědců z  Ústavu molekulární genetiky AV ČR současně srozumitelně vysvětluje, jak tyhle věci fungují doopravdy. 

Kdybyste se někdy ocitli na Krétě, rozhodně si nenechte ujít archeologické muzeum v hlavním městě ostrova Iraklionu. Nejen pro fantastické poklady památek z dob minojské kultury, ale také pro to, že tam můžete vidět jednu z velkých záhad starověku: tajemný disk z Faistu.

Ještě poměrně nedávno to mohlo vypadat jako vtip: Indové na Marsu. Od zítřka se tomu ale už možná nikdo nezasměje, protože na indické startovací rampě stojí raketa se sondou jejímž konečným cílem je právě Rudá planeta. Tedy destinace, při jejímž dobývání zatím moc neuspěli ani Rusové a Japonci a i Američané tu občas dostali na frak. Zda uspěje Indie, to se dovíme až po několik měsíců trvajícím letu. Už teď se ale můžeme podívat na dlouhou a impozantní cestu, kterou indická kosmonautika v minulých desetiletích urazila.

Dělám trochu pořádek v papírech a tak jsem narazil na svůj text pocházející ze samého počátku 90. let. Tehdy jej v novinách Občanského fóra neotiskli a decentně mi přitom naznačili, že tak to přece vůbec není. Dnes se víc než kdy jindy ukazuje, že přesně tak to je. Až z toho mrazí, protože text současně i naznačuje, že jestli se nebudeme hodně snažit, tak hned tak líp nebude.

Strana s největším počtem hlasů nemůže sestavit vládu, protože se po volbách začala rozkládat, strana s druhým nejvyšším počtem hlasů nemůže do vlády, protože zakladatel a předseda dělal donašeče StB a nedostane lustrační osvědčení, strana s třetím největším počtem hlasů jsou komunisté. Prezident vládu ale stejně nemůže jmenovat, protože je kvůli alkoholismu trvale indisponován... Ještě věříte tomu, že Češi si mohou vládnou sami? Na africký kmen by to ještě ušlo, ale uprostřed Evropy je to síla.

Jeden z nejpozoruhodnějších vynálezců a podnikatelů této země, samorostlý badatel Erich Roučka po sobě zanechal stovky patentů a přece ho širší veřejnost téměř nezná. Na rozdíl od Kolbena a Křižíka se dožil socialismu - a ze státu, v němž hloupí rozhodovali o chytrých, uprchl. Hloupí ho tedy odsoudili k zapomenutí.

Julia Roberts si ve filmu Flatliners (u nás uvedeném pod názvem Hráči se smrtí) zahrála lékařku toužící zjistit, zda existuje posmrtný život. Zdaleka nejde o uměleckou fikci. Existují odborníci, kteří tvrdí, že posmrtný život není jen výmyslem náboženských proroků, ale mají pro jeho reálnost vědecké důkazy.

To, co Kolumbovi trvalo měsíce a španělský panovnický pár stálo celé jmění, to dnes zvládne i průměrně vydělávající člověk za pouhých 8 hodin. Může za to vynález tryskového letadla, které koncem srpna slavil narozeniny. Poprvé vzlétlo 27. srpna 1939 a jeho další vývoj značně urychlila druhá světová válka.

Zcela výjimečně sem dávám i něco o politice - konec konců volby nejsou zas tak často a přitom jde o docela důležitou událost, která si nějaký ten komentář zaslouží. Jsou to především ty moje pocity z voleb , které se neshodují s většinou komentářů jinde. Týkají se hlavně všeobecné radosti nad neúspěchem SPOZ a podivných "pravicových" uskupení typu Svobodní, nebo Hlavu vzhůru. Ale protože Novákoviny jsou hlavně o záhadách, tak ani konspirační teorie tu nebude chybět.

"Prosíme cestující, aby vypnuli své mobily a další elektronická zařízení" - věta, která dokáže spolehlivě zkazit začátek a konec cesty vzduchem nejen závislákům na smartphonech nebo tabletech, ale třeba i čtenářům elektronických knih a majitelům digitálních foťáků. Teď se jim ale blýská na lepší časy: americký Federální úřad pro letectví (FAA) možná pravidla pro používání těchto zařízení uvolní.

Je to buď vůbec největší záhada nacházející se na území Slovenska, které má v pravě planetární význam a mění pohled na celé dějiny - nebo jde o jeden z nejpovedenějších aprílových vtipů všech dob. Už několik desítek let pátrají nadšenci po podivné Měsíční šachtě v Nízkých Tatrách a na mnoha dalších místech. Dokonce, i kdyby vůbec neexistovala, zůstává kolem této záležitosti k vyřešení nekonečně dlouhá řada nejasností.

Nečekaným a zvláštním způsobem navázal minulý režim i na bohatou alchymistickou tradici v Čechách. Staří alchymisté často zmiňovali těžkou látku rudé barvy, která měla hrát významnou roli při hledání kamene mudrců. Její popis nápadně připomíná tzv. červenou rtuť, která měla být jedním z tajemství komunistického režimu a vzrušovala česká média v první polovině 90. let minulého století.

Strašidelné čtení postavené na angažmá záhrobí v našem světě patří z jakéhosi zvráceného důvodu k nejoblíbenějším odrůdám oddechové literatury. Přinejmenším od časů legendární Tiché hrůzy se velké pozornosti těší i sbírky povídek, z nichž běhá (nebo alespoň má běhat) mráz po zádech. Tuto formu zvolil také editor Antonín K. K. Kudláč, když připravoval publikaci Cáry rubáše: jde o soubor šesti povídek od různých autorů. Mají ale jedno společné: duchové, svět na druhé straně, paranormální jevy, strašidla...

Ve středu oznámila Švédská královská akademie věd laureáty poslední letošní Nobelovy ceny z přírodovědeckých oborů. Za přínos chemii ocenění dostali Martin Karpius, Michael Levitt a Arieh Warshel za vývoj víceúrovňového modelování složitých chemických systémů. Jejich práce umožní lépe pochopit a také v praxi využít procesy, které se odehrávají při komplikovaných chemických reakcích.

Včerejší vyhlášení laureátů letošních Nobelových cen za fyziku se sice z neznámých důvodů opozdilo skoro o hodinu, ale nakonec se svět jména oceněných přece jen dověděl. Výsledek mnozí očekávali: cenu dostal Brit Peter W. Higgs a Belgičan Francois Englert. Důvod očekávání naznačuje jméno prvního z oceněných. Částice známá jako Higgsův boson je jedním z největších hitů současné fyziky a Nobelova cena za ni dříve nebo později musela padnout. Higgsův boson se dlouho nedařilo polapit - a když se to konečně povedlo, byla radost fyziků velká. Bez ní by totiž současná představa o stavbě našeho vesmíru nefungovala.

Buňky z nichž se skládají naše organismy, jsou ve skutečnosti miniaturní chemické továrny, které produkují obrovské množství složitých sloučenin. Na tom, jestli se tyto látky včas dostanou z místa "výroby" na místo určení, závisí stav celého organismu, ale třeba i to, jak se zrovna cítíme, jak nám to myslí, jak jsme výkonní. Letošní Nobelova cena za medicínu byla udělena vědcům, kteří se zabývají něčím, co se dá přirovnat k mapování dopravních cest v buňkách.